přijde mi trochu trapný, že na každoroční narozeninovou grilovačku připravuju tu samou sadu příloh, ale včera se manželovu šéfovi úplně rozzářily očička a prej "já celou cestu myslel na to, jestli zase bude ten tvůj těstovinovej salát!"

tak si s tím asi přestanu dělat hlavu :-)

Je ta část roku, kdy si člověk do lesa nemusí brát svačinu.

Krásnější svatbu sem nikdy neviděl, ach :)

Jeho usmev, rebarborova limonada, sipky, prasatka a vubec :)

Koprovka. Soused mi dal obří svazek kopru. Uvařil jsem si koprovku jako od maminky, s domácím knedlíkem a vajíčkem.
Já tohle jídlo fakt žeru.

Potěšilo mě maximálně, že tři roky po pozdě odhalené zlomenině kostrče, poté co jsem dva roky nedošel pomalu ani na autobus, po pozvolném soustavném tréninku, jsem včera ušel 14km po horách.

Vypadá to málo, ale já fakt myslel, že už to nikdy nezažiju.

jak nam ty deti rostou... jdou na brigadu do mekace... a udelaj cheesburger...
snad nezapomene na okurku.

dala bych to do ústavu, ale mám tam RO, chuj wie proč

Kytička z květin, které máme na zahradě díky Limetě. Je božská a ta kytka také.

No a samozřejmě mě potěšil mejl od mojí dávný lásky. Že se asi po deseti letech vrátil ze Zélandu do Čech. Sice na otočku, ale pivo stihneme!

Du do kramu primarne pro kokosovy mliko. nakoupil sem milion veci a mliko sem vzit zapomnel :)

Takovyto kdyz si 15x ve vztahu zaprcas :)

Ručně malovaný pohled z Japonska! Och a ach!

Hra se slovy

Dneska jdu do práce a přede mnou jde ženská, co pekelně kouří. Moc mi to nejde pod nos, ale jde rychle, já taky, do práce spěchám, tak nechci zpomalovat, ale po včerejším cvičení nemám na to ji předběhnout. Blížíme se ovšem k místu, kde se můžu dát jinou cestou, tak prostě půjdu tou druhou, že jo. Ženská dojde na křižovatku, kde se zastaví, a čte si menu u zdejší restaurace. Pekelně mě to nasere, protože že jo, musím taky zastavit a počkat, kterou cestou se dá, abych šla tou druhou. Naštěstí mi to došlo vcelku rychle, ALE :-)