Chtěla jsem to napsat do Co vás nasralo, ale neměla jsem čas to napsat a teď už se tomu směju, tak to napíšu sem:
Jedu vlakem a v kupé sedí dvě báby, co si vzájemně čtou bulvár, ta jedna pořád, že by otevřela okno. Jako bylo tam vedro, ale my s pánem, co si chtěl číst a kvůli tomu nemohl, a úplně zničeným puberťákem jsme měli stejný nápad, že když jí to nedovolíme, tak vypadnou o kupé dál, tak jsme všichni najednou řekli hromové NE. No nevypadly, jen uraženě kvokaly. Hodinu a půl před příjezdem mi na mobilu pípla mimořádná událost, že v cestě stojí rozbitý vlak. Čekala jsem, co z toho vyleze, jestli ho mezitím opraví nebo co. Tak ne, v nějaký prdeli nás vykopli, že máme jet náhradním autobusem. Naivně jsem si myslela, že když to věděli dopředu, tak už tam budou přistaveny minimálně tři velké autobusy pro těch 500 lidí, co se vyvalilo z vlaku. Nebyl tam žádný a nebyl tam žádný ani po půl hodině. Přítel už mě sháněl, nemohl se mě dočkat, tak mi řekl, že si mám zavolat taxíka. Tak jsem si stoupla stranou od toho davu a zavolala si ho. Najednou přijel takový prťavý autobusek a ještě zastavil stranou od toho davu, takže jsem jim stála v cestě. Těch 500 lidí se rozběhlo přímo proti mně, myslela jsem, že udeřila má poslední hodinka, ale stačila jsem uskočit. Autobusek pak tam tři hodiny jezdil tam a zpátky. Já čekala na toho taxíka. Mezitím tam přijížděla auta známých pro ty šťastnější a další taxíky. Ćekám, čekám, čekám a už je mi to divný. Tak volám na dispečink a paní, ale "vy už jste odjela, ne?" Já: "No to bych si asi všimla", tak se omluvila, že mi pošle další taxi, že zřejmě tamtím odjel někdo jiný. Čekám, čekám, čekám. Nic. Mezitím lidi ubývali, přišel člověk z nádraží, že za čtvrt hodiny jede vlak. Pak přijel nějaký taxík a já konečně odjela. No byl to jiný taxík, protože mi řidič z toho "mého" volal, kde jsem.:-))) Jak se mi s Českými drahami dlouho nic nestalo, tak tohle stálo za to :-)))