Byli jsme se synem na otočku na koncertě v Drážďanech a byla to pecka. Dvě hoďky ve vlaku, pár euro v kapse, pasy pro sichr s sebou, ale nebyly samozřejmě potřeba. A navíc se ukázalo, že náhodně zvolená místa byla asi metr od hlavní hvězdy programu a smyčcové sekci jsme mohli doslova koukat pod prsty.
(Užívejme takových darů, než nám to slabodušší spoluvoliči poserou.)