S_V_E_T_Y_L_K_O: Uplne v pohode, vlastne to bylo docela fajn randicko a pak najednou blik:-)

BAAL: to je fakt divný, že tě někdo seřve a pokouše? :D Co spustilo takovou reakci? Předtím se zdála být aspoň trošku "normální"? :D

BAAL: proč tam není za 8) musíte nám vidět do hlavy a plnit přání s 10 minutovým předstihem, ještě než na to pomyslíme?
Má co zlepšovat, holka...

Kdybyste potřebovali manuál:)

XARGH: mohlo by klidne byt... nebo je prostě zvyklý, ze se svět točí kolem něj

Vsuvka mimo tema - malo kdo vi, ze narcis je stejne tak člověk, ktery o sobe prehnane pochybuje a tvrdí o sobě, že je nula

MICHELLEDANIELS: narcis?

rika se, ze cloveka nejlepe poznas po delsi dobe stravene v kruhu jeho pratel, protoze tam je zvyklej nepredstirat.

Nekdy jsem premyslel nad resenim se stopkama. je to extrem, takze spis jako dusevni cviceni :)
1. sedis nekde, protejsek mluvi a mluv
2. sere me to, zapinam stopky
3. uz nemuzu a tak se ptam "uz jsi zkoncil"?
4. pokud neni uplnej lidojed rekne ze jo
5. vytahuju stopky, rikam: "tvuj monolog trval 4m35s" v ramci reciprocity te prosim, abys stejny cas venoval ty me a neprerusoval :DD

XARGH: někdo to ma z nervozity, ale tohle mi nepřišlo. Spis mi to přišlo, jak kdyby si trenoval nejaky proslov a vubec ho vlastně nezajimalo, komu to říká. Opravdu to bylo zvláštní. Ja sama jsem ukecana, ale vím to o sobe, tak se obcas snažím držet. Ale tady jsem se spis snažila zapojit, abych aspon lehce rozvinula trochu zajímavou cast... no a pak to uplne vzdala, když nebyla šance se projevit. Cely rande byl monolog a nejvíc jsem si pokecala s číšníkem, kteremu jsem rekla "dobry den, děkuji a nashledanou"

Celkově byl prostě neohrabanej. Kamarádka ma zasadu, že kdyz chlapa pozna, tak ho bere do společnosti, aby se ukazal, jak se umí chovat. Vubec to neni spatna taktika, protože mně to take umí imponovat, když chlap ví, co se sluší.

MICHELLEDANIELS: mela jsi pocit ze ho fyzicky pritahujes nebo se k tobe choval napr spis jako ke kamaradce?

tuhlectu potrebu zvanit a zvanit o jen sobe znam a je to hrozny! nemusi to bejt jen pri randeni.

E. Fromm: "mluveni se stava navykem, pokud mluvim, vim, ze existuji, ze nejsem NIKDO, ze mam praci, rodinu. A mluvenim se v tom sebepotvrzuji. Potrebuji ovsem nekoho, kdo by mi naslouchal. Kdybych mluvil jen sam se sebou, zblaznil bych se" :D
Umeni byt, str. 26

Myslim, ze tohle uz bude asi poslední z aktualni sbírky.

Cca pred rokem jsem mela tendence učit se řemeslu (proste makat rukama), tak jsem si domluvila brigadu v květinářství. Takove rodinne, kde byli ochotni mě vse naučit, že pry je to lepsi, než kdyz jim tam chodí holky, ktere se uz naucily prasit kytky v řetězcích.
Na podzim, po poslední dvanactce v týdnu, jsem se rozhodla jít na rande a klukem. Uz od msg bylo znat, ze je upovidany. Domluvili jsme se, ze se sejdeme na Újezdu a skočíme do jedne hospody nedaleko. Lokal prazdny, takze jsme si mohli opravdu vybirat, kam si sedneme. Necham ho vybrat stul - vybral stůl u dveří, což bych i nejak pominula, ale rovnou si první hrcnul a ja byla nucena si tak sednout naproti nemu, úplně ke dveřím (první velké mínus). Takže nejen, ze na me silne táhlo, také jsem sebou cukla pokazde, když nekdo vzal za kliku.
No nic... na to pivo to prece přežiju.
Pokračovalo to tim, ze mi zacal vyprávět cely svůj život. Děsně nadšeně, tak nadšeně, že jediné co jsem k tomu stihla říct, bylo "hm" nebo "aha". Opravdu jsem se snazila na nejakou cast zeptat, rozvinout, ale proste jsem neměla šanci. Jak kdyby mel naucenou básničku a nikdo mu to nesměl přerušit.
Takže jsem tam unavena, promrzla sedela na pruvanu, usrkavala studený pivo, poslouchala opravdu nezajímavý zivotopis a u toho kyvala.
Když me pak doprovázel na tramvaj, tak mi vypravel jak rad foti, ale netradiční veci. Jako lidi účastnící se stavek nebo, ze ma nadšení pro novou budovu národního divadla či muzea, že pry je to mnohem hezčí, nez původní budovy... No a to už byla nejposlednejsi z posledních kapek...
Třeba by nebyl pro nekoho, tak hrozny, jen jsme si treba nesesli, ale za me porušil všechno, co se na rande porušit dá... Nekdy je az děsivé, jak si člověk může rozumět prea zpravy a v realitě je to úplně jinak.

CADDY: Heleť to se prostě nedalo. To byla přesná kopie mě a via versa. Když jsem se zasekli u toho, že už jse ani nic neříkali a věděli, co ten druhej chce říct/si myslí, tak to bylo freaking.

LOVE_DALI: Jsem si oddechl, očekával jsem na konci že jste se dozvěděli že jste příbuzný :))))

Asi největší mindfuck rande jsem měl s jednou slečnou, kdy jsme si už nějakou dobu psali, nějak jsme to nehrotili a ona jednoho dne přijela do Prahy.
Už po netu bylo jasný, že jsme si v lecčem podobni.
Nicméně, co následovalo potom, co přijela, mi vyrazilo dech.
Sešli jsme se na Hlaváku, kde jsme se hnedka vykousli. Několikrát.
Pohoda, na to že se vidíme prvně, to celkem šlo.
Vzal jsem ji do Prokopáku a tam už "zábava" začala. Pokud jsme se zrovna nelíbali, tak jsme se bavili. Ale ukázalo se, že jsme naprosto stejní.
Stejené chování, stejné reakce, stejný sakra všechno.
Skončilo to u toho, že jsme vlastně už ani nic neříkali, protože to nebylo potřeba.
Bylo to jako jeden duch ve 2 tělech.
Odd as hell!
Slečna zůstala přes noc, a pak už jsem se nikdy neviděli.

Kamaradka mela rande naslepo s chlapkem a aby si dodala odvahy tak si dala predtim par panaku vodky, druhej den se probudila v naroci nekoho uplne jineho. ;o)

Jsem měl kdysi rande s jendou slečnou a sraz jsme měli na Andělu.
Už si nepamatuju, jestli tam byla o chlup dřív a nebo já pozdějc, ale stalo se to, že když jsem se vyřítil z eskalátorů, tak ona debatila s nějakým nalitým, ale v náladě pobudou s tím, že si myslela, že jsem to já :D.
Jakožto správný hrdina jsem přispěchal zachránit situaci :)