Otevřou se dveře a nad schody nacouvá Sabriel, otočí se - drží obrovskou kartonovou krabici.
Co se to tady...
Krabice letí k zemi, kutálí se dolů po schodech a cestou se z ní sypou balíčky nesolených kešu, solených arašídů, a mandlí v čokoládách všech barev.
Já jsem chtěla teda otevřít až zítra, ale koukám, že Tori nechala odemčeno, když tu nechávala křídy a novou tabuli...
Rozhlídne se po místnosti, oči jí padnou na Fionora za barem, pak se podívá na rozklíženou krabici u svých nohou, na Fionora za barem, na rozsypaný balíčky s oříškama, na Fionora za barem, na práždný zdi, na Reinitu sedící na gaučíku pod schody, na Fionora za barem, na rozsypaný oříšky - po tváři jí pomalu teče osamělá slza - na Baala v křesílku v rohu, na poloprázdný police za Fionorovými zády, na Random_night sedící u baru a pohupující nohama ve vzduchu, na kávovar, co je z igelitu vybalenej jenom napůl, ale zjevně z něj už dneska vyteklo spousta kafe, na Insequiho, kterej vypadá furt stejně, na rozsypaný oříšky... Nadechne se, projde tou spouští na zemi za bar, vytáhne z mrazáku lahev Nemirofu, z pod baru panáky, otočí se na Fionora - vokurky jsou v lednici - a za ohlušujícího ticha vyskládá panáky jeden vedle druhýho na bar a všechny je naleje.
Počká, než vedle nich přistane otevřená sklenice miniokurčiček, a než si každej přijde vzít panák.
No, tak hlavně že jste si poradili.