Víte jak v pohádkách ježibaby a perníkové chaloupky byly v temném lese? To je z doby před tím, než Marie Terezie zakázala lesní pastvu. Lesy v blízkosti obcí byly vypásané a relativně světlé - stromy na řídko, v zásadě žádné křoví, ale rozhodně žádné lesní šero.
A stejně jako pole se kolem vesnice rozléhají jen tak daleko, kam dojde volek za hodinu (protože pak už se vyplatí o kus dál založit novou vesnici), tak pást ovce v lese má smysl jen kolem obce, protože ovce není muflon, z lesní pastvy nevyžije a potřebuje i nějakou tu louku.
Takový les ale neposkytuje moc dřeva, a tak dřevorubci (*) chodili dál, do divokých lesů, kde slunce na zem nedosvítí, kde je občas zabil strom a občas něco sežralo, tak tam lidová slovesnost umístila strašidla.
(*) A taky uhlíři, kteří vyráběli dřevěné uhlí, v temném lese žili v podstatě pořád a zákonitě jim z toho strašilo ve věži.
Pozn. text neprošel odborným recenzním řízením, získané vědomosti jsou následkem kombinace adhd, gamemasterování a života u ovcí.