(Nikdo nečeká překladatelskou inkvizici!)FIONOR: Hm, já mám Zdeňka Urbánka v úctě, ale tohle se mu zamlada moc nepovedlo; mělo by se to rekanonizovat.
Byly to časy ze všech nejlepší, byly to časy ze všech nejhorší, byl to věk moudrosti, byl to věk pošetilosti, byla to doba víry, byla to doba nevíry, byl to čas světla, byl to čas temnoty, bylo to jaro naděje, byla to zima beznaděje, vše bylo možno očekávat, nebylo možno očekávat nic, všichni jsme kráčeli přímo do nebes, všichni jsme se ubírali směrem přímo opačným –
Když jsem v tom, ještě si tu teda odložím do knihopoličky O. S. Vettiho, 1903:
Byly to nejlepší časy, byly to nejhorší časy; byl to věk moudrosti, byl to věk pošetilosti; byla to doba víry a byla to doba nevěry; byly to dni světla a byly to dni tmy; byla to vesna nadějí a byla to zima zoufalství; tehda nadívali jsme se všeho a tehdy nedoufali jsme nic; všichni brali jsme se zpříma k nebi a všichni brali jsme se zrovna opáčným směrem; —
Mno, a teď mám chuť na nádivku, ani bych nepotřeboval to kolem. (Naděnku? Naditost?)