DOGTORRR: Od učebnic prvouky díky tématu hustiského revolučního hnutí k toulkám českou minulostí, následně populárně naučná literatura jako ecyklopedie hradů, mořeplavci světa, přes ně o poliču výše byla kniha Velké bitvy 2. světové války, ale zcela zásadí publikací pro mne byl Den D od brigádního generála Petera Younga. V ten moment dětské oddělení (bylo mi asi 11 let) zůstalo dětským a šel jsem o patro výše do vědecké části a už to jelo. Churhill, Eisenhover, Hubáček, pak se začaly objevovat různé vzpomínky jako Peřina, Fajtl, a s nima přicházely Ospreye. Jsem docela rád, že přešli na digitální průkazky, protože tu papírovou jsem měl brzy zaplněnou :D (dodnes si pamatuji, že byla zelená s červenou osmdesátkou coby číslem čtenáře). Pak ryze literatura faktu, přibývaly katalogy z výstav a paměti.
OPERAHYPNO: Myslíš něco, jakože holocaust nebyl? Četl jsem Velkou vlasteneckou válku, autora si nepamatuji, ale by to strojový přepis asi o 220 stranách. Vojenské čistky a zábor Polska samozřejmě nebyly, rovnou z ničehož nic Hitler zaútočil. Pár fabulací na téma holocaustu jsem zaregistroval v beletrii, ale v odborné literatuře jsem se s tím nesetkal.