Poslední dny je ten život strašnej šrumec, někdy to není úplně lehký. Ale dneska! V bazénu jsem si dala jen kiláček a pak ležela ve venkovní vířivce a dívala jsem se přes Labe na nymburskej pivovar a myslela na Hrabala, protože jsem nedávno četla Městečko, kde se zastavil čas.
A pak jsem dostala chuť na thajskou kari polívku a cestou dom jsem si ještě koupil krevety a cítila jsem obrovskou vděčnost, za to, že člověk prostě jen může během chvilky uvařit, na co má chuť. Že to pro většinu lidí na světě není samozřejmost.