Mám radost, že jsem vše dokázala dnes zorganizovat a vyřídit důležité. Bylo hezké, že si kluci celou cestu ze školy vyprávěli vtipy a neuvěřitelně jsme se u toho nasmáli. Prochazka v Šárce byla to, co jsem potřebovala :)

Měl jsem plodný den. Díky, že mě napadají smysluplné projekty, byť ne všechny můžu realizovat.
Baví mě ta invence.

Dneska nebyla žádná mizérie.

Podarilo se mi vyresit problem se skrtajici predni nabou na mych novych kolech.
Tak jsem si zajela na malinovku do Rican ke stanku. Tu mi dali na sekyru, protoze zrovna zavirali.
No a cestou zpet jsem dala QOMko.

Uložila jsem zavařeniny a uklidila dvůr. Protože celé dopoledne bylo zamračeno a teplota nepřelezla 30. Jsem vděčná, že jsem to mohla udělat.

Včera jsem si nesla bedýnku s nákupem z Lidlu k autu a prošla mnou tak obrovská vlna vděčnosti. Že mám peníze na jídlo, které mi chutná, je zdravé a už se mi nestává, že bych na něj neměla. Že si ho právě nesu do auta, které je moje. Že mám krásné nové bydlení a v podstatě 2 úžasné domovy a ještě úžasnějšího muže, za kterým jsem se mohla právě přestěhovat do přírody z velkoměsta, které mě už drtilo. Že mám tak skvělé kamarády, kteří mi sami nabídli a zrealizovali obrovskou pomoc při malování a předávání bytu a podrželi mě u komplikací. A vůbec za všechno to, co muselo (ne)klapnout, abych byla teď a tady tak, jak jsem. <3

Jsem taky neskutečně vděčná.
Že mohu být v programu v nejvíc prestižní nemocnici co se center duševního zdraví v České republice týče.
Beru to jako takovou dovolenou, lázně.
Jsem sice částečně odpojená od emocí, protože jsem musela znovu a znovu mluvit o svém šíleně traumatizujícím životě, ale daleko a hluboko sebe cítím radost a vděk.

Dneska cítím tak neuvěřitelně silný pocit vděčnosti, že z toho bulím ještě teď když to píšu, a bulila jsem i cestou domů.
Jsem neskutečně vděčná za to, jak skvělou mám terapeutku, a že vůbec mám tu možnost na taková sezení chodit.
Teďka po delší prázdninové pauze, kdy jsem zase trošku sklouzla zpátky a styděla se o tom vůbec začít mluvit, to byl pro mě silnej zážitek a obrovskej pocit štěstí.
Jsem z toho vážně dojatá, kolik pochopení a přijetí od ní dostávám. Ještě si asi chvíli pobulím.

Včera:
1. Skoro dvacet tisíc kroků
2. Dojedla jsem to hroznové víno, co jsme s nejmladší sklidily a bylo skvělý
3. Vtipnej videohovor ve třech - řekla bych, že jsme s potenciální švagrovou obě podobný retardi a to mě baví. Až se jednou potkáme, bude to krásná ostuda.

Taky už mi v mým věku stačí málo :)

Přijel jsem pozdě do práce a nikdo mi nevyndal. Hezky mě přivítali.
Obratem jsem vygeneroval html kód a zapracoval všechny požadavky.
Odvezl jsem ženu na rehabilitaci a k rodičům.
Jsem spokojený.

1. stihnul jsem rentgen i dentální hygienu
2. navzdory mě chybě, kdy jsem vjel na hlavní v domění, že když paní bliká, bude odbočovat a nepojede rovně, to dopadlo dobře
3. milý večer s chlapci zakončený opět milým telefonátem

Neska zas projednoi nebyla žádná mizérie. Mě už stačí málo.

1. probudila jsem se bez mánie nebo deprese, v pro mě normálním stavu, což je výjimečný
2. mám králajse Úžasňáka
3. odvážila jsem se po delší době napsat mámě. dřív jsem to nedokázala, protože jsem se bála zranění. sice neodepsala, ale moje snaha se cení a nevědomí má klid

1. ušetřil jsem společnosti slušné peníze, svým důsledným šťouráním
2. po delší době oba synci doma a dlouhé vyprávění a sdílení zážitků
3. milý nepracovní telefonát na dobrou noc

VANEK: Odvážil se napsat maily, dostal nejméně jednu potěšující odpověď. Onward!
Zkusil "plněný bramborák", byl celkem spokojen, potkal milé lidi, prošel se cyklokoridorem Nicholase Wintona.
Udržel, víceméně, třídenní streak, ale už aby to bylo těch 21 a můj život se výrazně proměnil!

Je na tím internátě teprv tři dny, ale líbí se jí tam, má super holky na pokoji a ráda nás slyší, kdykoli si voláme. Já vím, že je ještě brzo na cokoli, ale jsem vděčná, fakt

Jo a málem bych zapomněla!
Letos první jablko a hroznové víno z našeho sadu.

Užila jsem si procházku do školky a zpátky a to dvakrát. Při té druhé mě kus cesty doprovázelo hejno motýlů.

Vyčistila jsem Madlenky, i když se mi do toho vůbec nechtělo.

Po dlouhé době mám přes dvanáct tisíc kroků (zdechly mi hodinky, takže nevím kolik přesně, ale to nevadí).

A vůbec jsem toho dnes hodně zvládla, i když to zpočátku nevypadalo.

Auto je doma ze servisu.
Smečka je zdravá.

1. schůzka s personální ředitelkou tak nějak pozitivně naladila celý den. Navzdory někdy přísnému dojmu, je to velmi pozitivně naladěná paní.
2. udělal jsem si klidný, milý večer, kdy jsem jen koukal na Netflix a hrál na XboXu
3. spal jsem až do budíku v 6:00