• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    NOFNAKTvořme společně příběh
    NEI
    NEI --- ---
    +1
    jeho klasický úchylný černý upnutý kožený overal.
    Wau efekt to má tedy dobrý i na mě a to fakt nejsem na chlapy.
    Enrico mocně ladí se svým nejnovějším modelem Choppera.
    Na zádech má plamenomet a na hlavě zcela průhlednou helmu vyrobenou z mě neznámého materiálu.

    ,,Haf haf hof uvrrrrrr!!!"

    Ludvíkovo taťka se též konečně probouzí a překládá nám Puntíkovu řeč:
    "Chlapi, Jano, musíte zapnout neviditelný režim, taklec se přece nikam nikdy nedostaneme!!!"
    RADIQAL
    RADIQAL --- ---
    +1
    Enrico!
    Jak nás mohl tak rychle najít? Bezpochyby je tak velkym zviřetem, že má mezi kámoši na fejsbůčku aj Donalda s Elónem. Sehnat ten správnej ID tracker našeho kybertraku pro něj muselo být tak snadný, jak přiletět obratem do Kbel speciálem, naložit plnej kufr pěkně nepěknými věcmi (negři s letlampama se budou stydět, až to vybalí) a po cestě se ješte stavit pro
    NEI
    NEI --- ---
    ,,Chrrrrrr waf haf" ozval se pejsek Puntík - Asi abychom na něj nezapomněli?
    ,,Haf haf haf haf haf" začal víc a víc štěkat.
    Něco se k nám blížilo.
    DRAGON
    DRAGON --- ---
    Jana se nervózně rozhledla kolem. Ludva, stale omámen, ležel na nemocničnmím lůžku, jeho oči už nebyly tak zmatené.
    "Musíme jednat rychle" řekla a její hlas zněl rozhodně i kdyz s trochou napeti.
    "Co se děje?" zeptal se Ludva, zjevně stále v šoku.
    "Enrico. Půjde po nás Enrico" řekla tiše a její slova visela ve vzduchu. "Všechno, co jsme udělali, ho přitahuje. Nezastaví se, dokud nás nedostane!
    Ludva vypada zamraceny. "Tak co máme dělat?"
    Jana se k němu naklonila, ruku mu jemně položila na tvář a mile se na něho podívala. Najednou její pohled ztvrdl jako by se v ní probudil profesionál, kterým byla. "Musíme být opatrní. A rychlí. Teď už jde o to, jestli vůbec přežijeme"
    Její slova Ludvu ho zasáhla. Vzal její ruku z tváře a jemně ji políbil. "Od té doby, co sem tě poznal, můj život dostal význam. Cítím, že jsem naživu." prohlásil a na chvíli zavřel oči. Po chvíli je otevřel a pokračoval: "
    NEI
    NEI --- ---
    +1
    ,,Ludvíčku náš nejmilejší, id Dragon si pravděpodobně přeje už pár dní, aby mezi tebou a mnou vznikl romantický vztah. Co s tím uděláme?
    Původně jsem měla za úkol jen získat implantát obsahující semeno džunglovníku, ale když o tom tak víc přemýšlím, říkám si, proč to nezkusit, vždyť žijem jen jednou. Kašlu na mou tajnou organizaci teď když tu mám tebe, tvého tatíka, kámoše Františka, co hledá své předky a geniálního asistenčního pejska Puntíka. Vydáme se společně hledat Františkovo zvláštní předky, co říkáš?
    Horší ale bude fakt, že teď po nás půjde jak nasraný Enrico, tak organizace pro radikální výzkum udržitelného zemědělství, tedy můj v tuto chvíli už bývalý zaměstnavatel."
    MIK111
    MIK111 --- ---
    +1
    Ve vzduchu byl cítit ozon. Jako před bouřkou.
    DRAGON
    DRAGON --- ---
    +1
    Hned jak to dořekl, Jana se na Ludvu šibalsky podívala a bylo vidět, že před ním není schopna skrýt své city. Vzduch v místnosti byl až skoro elektrizující..
    MIK111
    MIK111 --- ---
    +1
    "I já jsem trochu mázlej." - zvolal Ludvík.
    NEI
    NEI --- ---
    +1
    ,,Smazala jsem se." Řekla rázně a suše Jana.
    ,,Smazala jsem se, protože se mi nelíbila má poslední verze pokračování příběhu. Mazání historie nikdy nebylo snadnější než právě teď."
    NOFNAK
    NOFNAK --- ---
    +2
    Což by vysvětlovalo i to zmatení s výkřikem "Jsem Tvůj otec". Ludvík měl na ruce nemocniční pásku se svým jménem, což Google brýle okamžitě přečetly.
    Zatímco Ludva přerývavě oddychoval na úzkém lůžku a jeho "otec" zhroucený na druhém nejevil známky bdělosti, přisedla si ke mně Jana. Bezeslova jsem jí nabídnul vodku, vzala ji roztřesenou rukou a třemi mocnými loky do sebe dostala tak dvě deci.
    NEI
    NEI --- ---
    +2
    Na parkovišti nasedáme do zářivě růžového Tesla karavanu s nápisem www.asistencnipsi.cz.
    Karavan se samozřejmě umí řídit sám.
    Jsou tam vestavěná 4 lůžka na spaní, sprcha, záchod a lednice plná jídla.

    Uffff, oddychám si konečně a svalím se na pohodlný gauč ve spodním patře, otevírám vodku, kterou jsem našel v lednici a piju ji přímo z láhve.

    Jak je vůbec možné že má ten pán, tedy pan František jak jsme se dozvěděli později, slepeckého psa, když nás vidí?
    Aha, má speciální Google brýle nejnovějšího modelu spojené bluetooth s naslouchátkem, takže mu brýle de facto diktují co vidí.
    RADIQAL
    RADIQAL --- ---
    +1
    Jana toho chlapa profesionálně propleskla. Mátožně se probere a hned chladně povidá,
    “To sem rád, chlapi, že vás vidim.
    Ljůdvo, jsem tvůj otec”.
    S Luďanem na něj fascinovaně zíráme. Ten pán musel fakt dostat silnou ránu do hlavy, že valí takový nesmysly. I když, co když?
    Jana neváhá, mocným chvatem naloží chlapa Luďovi na klín, já beru za vodítko jeho věrného pomocníka a zapřahám ho jako tažného koně. Ehmm, psa. Ve zmatku a tmě (záložní generátory ještě nenaskočily) má z nás stejně nejlepší ahnung, kudy kam. A už si to svištíme chodbami nemocnice k vytoužené svobodě.
    NOFNAK
    NOFNAK --- ---
    +1
    ...zoufalý štěkot, který se ozval z chodby vpravo mne zastavil. Hlasitě jsem zavolal na Janu, která se otočila a nechápavě na mne hleděla. To už jsem však utíkal i s Ludvíkem na vozíku chodbou ze které se štěkot ozýval. Na konci chodby byla ordinace, v ní ležel na zemi slepec v bezvědomí a u něj asistenční pes, který nás svým štěkotem přilákal. Nevěděl jsem co dělat dřív. Jana, která přiběhla vteřinku po mně, mne odstrčila a sklonila se nad ležícím mužem.
    NEI
    NEI --- ---
    +1
    Úplně bych zapomněl zmínit, že se
    často psychicky uklidňuji nekonečným výběrem nového pejska, kterého plánuji možná, opravdu jen možná na jaře.
    Občas prolejzám webovky útulků, občas studuju charakteristiky jednotlivých nových a nových ras.
    Za pár měsíců budu pravděpodobně moct pořádat kynologické přednášky.
    To jen tak na okraj, ne že by mi to v této prekérní situaci jakkoliv pomohlo. I když možná ...
    NOFNAK
    NOFNAK --- ---
    +2
    Ta chvilka tmy mi dala jasné prozření, co dělat. Z chodby jsem přivlekl vozík a pokusil se na něj Ludvu dostat. Jana, která viděla mé snažení mne odstrčila a zkušeným profesionálním pohybem Ludíka přesunula. Zabalila jej do deky a již ve dveřích na mne křikla - pojeďte za mnou!
    Zabral jsem za madla vozíku a pospíchal za Janou, prodírající se mezi pacienty, lékaři i sestřičkami vyplašenými vodou stříkající ze zhášecího systému v mizerném světle nouzového osvětlení.
    GRID
    GRID --- ---
    +2
    A v tom náhle udeřil hrom a vypadly pojistky .
    NEI
    NEI --- ---
    +1
    ,,Ludvo honem, musíme jít. Potřebuji abys mi pomohl vypátrat moje předky. Jano, nečum tak hloupě a pojď taky. Máme málo času."
    NOFNAK
    NOFNAK --- ---
    +1
    ... utéct do bezpeční.
    Tedy pokud se mi Janu podaří přesvědčit, že nejsem šílenec a Ludva je zde skutečně v nebezpečí.
    Přistoupil jsem k posteli vedle níž stála s prázdnou injekční stříkačkou v rozklepané ruce Jana. V tom Ludva malátně pohnul rukou.
    NEI
    NEI --- ---
    +1
    Vůbec jsem nevěděl co mám dělat, takže jsem spustil požární poplach.
    Všude nastal chaos, lidé zmateně začali pobíhat po chodbách a v pokoji začaly naplno stříkat požární hasiče ze stropu.
    Enrico se zatvářil na minutu zmateně a to mi dalo dostatek času na to, abych ho omráčil kapesním paralyzérem, který vždy nosím preventivně u sebe spolu s pepřákem.
    No a teď jsme s Ludvou a Janou konečně mohli ...
    NOFNAK
    NOFNAK --- ---
    +2
    ... více než 1500 kilometrů bylo pro mého Formana poměrně velké sousto.
    Navíc jsem během doby strávené prakticky osamotě v klidu Pripjaťských lesů odvykl ruchu civilizace a tak mne pokusy o trapný small talk na benzínových stanicích a státních hranicích neúnosně iritovaly.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam