ovsem Carmack na to kapnul a teda lepsie bude mat kilometre optiky na Zemi nez vo vesmire :)))

https://www.tomshardware.com/pc-components/ram/john-carmack-muses-using-a-long-fiber-line-as-as-an-l2-cache-for-streaming-ai-data-programmer-imagines-fiber-as-alternative-to-dram

KAERO: No a ja tam porad vidim, ze 40MW datove centrum znamena jen v hmotnosti racku i pri hodne optimistickem vypoctu pres 150t jen na ne (120kW na rack se bere jako velmi solidni AI vykon, to je 333 racku, kazdy ma aspon pul tuny, spis vic), takze jejich predpoklad, ze to da vse jeden start, je hodne nerealny. Cely whitepaper neobsahuje zadny pokus hmotnost spocitat, takze v tomto pripade mam ja vic cisel (jedno), nez oni ;-)

Jinak receno: Nerikam, ze to nejde. Ale tabulka, ze ktere jim to vyjde o $159M levnejsi pro 40MW data centrum, je zjevny BS.

KAERO: na obeznou drahu asi nebudou posilat to co mas v datacentru, s racky ve forme tezkych plechu. Na zemi rack musi zvladat 1g, zatimco pri ceste dava Starship 3.5g. Plus vibrace. Takze bych nerekl, ze to pujde nejak dramaticky zredukovat. Pokud to dokonce nebude treba zesilit.

DZODZO: aviation industry 823 milionů tun co2 v roce 2023, 10000 startů 760

TOXICMAN: No ja sem spis zvedavej na tu fyziku okolo hustoty cipu vs radiace

ALMAD: četl, nějaké pointy dobré, ale moc neuvažuje inovace od stavby ISS... vývoj v solárech, radiátorech, ceny vynášení

vem si Starlink v2 mini, je jich 10tis, ty mají kolem 20kW z panelů a uchladí to, funguje to, přenosová kapacita velká... ale je pravda, že ten výkon bude taky směrovat do phased array antény, pohybují se i ve stínu atd.
to chlazení je samozřejmě velká výzva

dnes to ekonomicky smysl nedává, ale to se změní... opět, můj názor

DZODZO: Fer, nepocital jsem kolik ma byt cilova skala, i proto ze to co sem cet se furt menilo.

Nicmene to o reentry sem nekde cet ze zacina bejt problem uz na soucasny skale…

Vubec teda nemluvim o tom, ze kdyz to naskalujem na tuhle uroven, tak moooznaaa ta uroven spotrebovanyho kerosinu bude mit nejaky efekty, ale hlavne se vsichni budem moc usmivat na to az vsechny tyhle veci budou delat reentry, odparovat kusy atmosfery, nechavat tam ty tezky kovy a obcas nam neco spadne na hlavu.

Deje se to uz ted, kolikrat ze to musime naskalovat, x1000? Bude supr

TOXICMAN: zatímco na oběžný dráze tohle všechno je? Když to uděláš jako ostrovní záležitost a budeš to chladit vzduchem, nepotřebuješ nic z toho. Dyk je to uplně stejný jako v tom vesmíru... akorát tady na to nepotřebuješ řešit půlku fyzikálních omezení, co tam nahoře, a dovezeš to Liazkou místo Starshipama. Nic ti nebrání postavit co já vím třeba v Sonorský poušti hromadu solárů připojenejch do jednoho velkýho datacentra uprostřed. 80% světa je relativně nedotčenejch civilizací, že by došly všechny pouště a náhorní planiny bych se opravdu v následujících dekádách nebál.

OMNIHASH: ake bulharsko?

The Kalyon Karapınar solar park in Turkey (often cited as Europe's largest) has a peak capacity of 1.35 GW (with a 1 GW grid connection). However, it is located in the Asian part of Turkey (Konya province, Asia Minor), so it is not in geographical Europe. Turkey's European portion is limited, and this facility is not there. It is expanding toward 1.85 GW with an additional phase.

In geographical/EU Europe, the largest operational solar farm is the Witznitz Energy Park in eastern Germany, at ~605–650 MW (commissioned around 2024, on a former mining site).

Other notable large ones include Francisco Pizarro in Spain (~590–600 MW) and various clusters or portfolios, but no single site exceeds 1 GW.

1 GW solarne parky mi nedavaju moc zmysel, lepsie je mat mensie distribuovane elektrarne rozprestrene na vacsej rozlohe, je to odolnejsie voci vsetkym predstavitelnym rizikam nez jeden centralny velky zdroj