Takže začneme z lehka:
Dělali jsme doma párty s dětmi a sešla se mi tu dvě manga. Jedno bylo hodně zralé a já se rozhodl jej zpracovat. Ikonickou scénu s porcováním manga Herculem Poirotem jistě známe všichni a proto jsem mango zbavil kůže a nakrájel na sedminy (protože to tak vyšlo, ale pro další postup to nehraje roli). Co s tím teď, i napadlo mne, že by se k tomu hodil bílej rum, to s mangem nemůže být špatná kombinace.
takže:
Do rendlíku (karafy) vložíme 110g třtinového cukru, 75ml citronové šťávy, 75ml pomerančového džusu, na to ty kousky manga. Zalijeme 1/6l bílýho rumu a zbytek dolijeme ledovou tříští (lze nahradit studenou vodou, nejlépe kousky ledu).
Celek pak ponorným mixérem rozmixujeme, čímž se všechny složky smíchají dohromady.
Podával jsem to tak, jak to bylo, kostka ledu k tomu osvěží o to víc. Velmi chutná a ne až příliš sladká je i varianta bez bílého rumu. Vzniklo z toho vlastně takové babicovské mangové daiqiri, přesto chutné!

BONEMINA: Leden je dost hektický, ale určitě na tebe nějaké dotazy v průběhu roku mít budu, neboj ;)

Do příštího roku jsem se rozhodl zkusit na základě podnětu ID Har4nt
[HAR4NT @ Zjištění] i dobovou kuchyni. Zkoušel jsem dříve víkend na Hitlerově kuchařce a čas od času děláme jídla z protektorátních civilních přídělů a také z vojenských dávek. Čili pokud budete mít zájem a tipy, dejte vědět, zkusím to aplikovat na sobě ;)

Omlouvám se, že jsem vás tak zanedbával. Chci vám popřát především klidné svátky a ať máte čas, chuť, náladu i příležitosti v roce 2026 na vše, co vás baví a naplňuje :)

ach ta musea....

DRABICZ: Coapk focení, ale zarovnávání linií ;)

Měl bych ještě zapracovat na tom focení.... :(

LUCKYMARY: je to určitě věc názoru, ale osobně mi strojová přesnost přijde vhodná tak na firemní merch. Jestli má jít o ruční práci, nebála bych se přiznat, že je to dělané ručně.

VOIKUKKA: když nevíte zda napsat pěkně nebo pekelně, vyjde z toho pelekně.

LUCKYMARY: opálené hrany jsou nejen hnusné, ale i pelekně smrdí. Laserem jsem kůži řezala, než to ve fablab zakázali, dělala jsem drobnosti (psí znímky ...). Třeba jsou na to nějaké přípravky, jak se smradu zbavit, ale pravá kůže a laser, to prostě čuchat nechceš.

LUCKYMARY: Kožušiny tady mají svoje vlákno, třeba by tam někdo odpověděl lépe. [Kůžičky, kožešinky - materiály z mrtvých zvířátek člověkem užívané]

Jestli se vyplatí asi nikdo nedokáže říct - dokážeš ty produkty prodat? Já třeba vypalování obrázků na kůži nemám rád, ale pokud by šlo o logo a podobné drobnosti, tak toho naopak jsem fanouškem. Na řezání kůže si laser neumím představit, domnívám se, že okraje budou opálené, když to říznu nožem, srazím hraní, burnish, tak to má imho nepřekonatelný vzhled. Ale já jsem tradicionalista a třeba i šití dělám dvěma jehlama současně ručně, strojní šití já nerad. Živit bych se tím nechtěl, je to ohromná dřina, jako fakt. Ruce mi z toho odcházej jak papír...Respekt všem co to dělaj na živnost.

• unnamed .jpg