KARLOSK: uz mam ve vsetine vyhlidnutou bezlepkovou pekarnu, tak reznika prihodim taky :D

Visalaje - Huslenky

Vracím se k hotelu Visalaje, kde jsem již byl v únoru cestou na Lysou horu. Tentokrát to bude větší pohoda.
Je konečně teplo a nikde žádnej led.
První den mě čeká nějakých 750 výškových jak nahoru tak dolu a cca 21km
Cesty jsou tady fakt pěkné. Jdeš po čáře, takže napravo Lysá hora nalevo Kysuce.
Lidi nikde, potkávám tak pět turistů. Nádhera.
Lesy tu střídají louky a krásné samoty jak z pohádky.
Další kopec, další sedlo. Tentokrát už mé cílové sedlo Príslop a místní přístřešek.
Místních lesáků se raději ptám, zda je zde možné přespat. Prý na Slovensku není taková samozřejmost si rozdělat bivak jak u nás.
Rozdělávám spaní, pivo, sobí polívka od RT [KARLOSK @ OUTDOOR - rady, tipy, cestopisy, fotky a srazy pro ty, kteří neradi sedí doma] k večeři a hurá do peří.

V noci mě vyděsil zajíc a místní kočka co mě přišla očuchat. Z toho metru i ta kočka vypadala ve tmě jak medvěd tvl :D :D

Ráno klasicky budíček za rozbřesku s vědomím nějakých 900m stoupání a 28km cesty.
Ve Vyšném Kelčově je otevřena od šesti jednota. Pořídit si dva balíky domáících korbáčíků po 2,5 euro je povinnost. Nesmí chybět balík gumídků a pivko :D
Stoupám krásnou lesní cestou směr Chata Knímek a pokračuji na Masarykovu chatu a Bumbálku.
Další kopec, vrch Trojačka.
Pod ním se nachází pramen Vsetínské Bečvy. Moje rodná řeka.
Dávám brzký oběd [KARLOSK @ OUTDOOR - rady, tipy, cestopisy, fotky a srazy pro ty, kteří neradi sedí doma] a doplním vodu, dále se už ta Bečva logicky pít dát nebude :))
Makovský průsmyk, velká socha partizána a totálně orvaný vlajky... Ostuda jak svině.
Opět stoupám a klesám až pod Lemešnou.
Tady nastává problém. Luplo mě brutálně v koleni. Výstup na Stratenec je pase. Vím, že bych pak ten sestup o více jak 900m nedal.
Dávám pauzu. Jdu do Velkých Karlovic.
6km kuhání, bolest.
V Karlovicích se přesunuji dvě zastávky vlakem, kulhám do Halenkova.
Zde oběd v restauraci, nákup piv a hurá do přístřešku vedle Bečvy.
I tak jsem dal 26km.
Pivka, zapomenutí gumídci, spánek. Říkám si, že bych ještě ráno dal třeba 10km do Ústí u Vsetína.

Ráno budíček, 1°C. Ta kosa je od vody ještě intenzivnější. Koleno přes noc ztuhlo. Na nějaký další chození mohu dnes zapomenout.
Odšourám se na nádraží, za hodinku jede vlak, takže kafe a hurá Vsetín.
Místní nádraží prošlo hrůznou betonovou rekonstrukcí, jop, doby kdy jsem sem chodil s dědou dívat na vlaky je pryč.

Každé negativum ale lze proměnit v pozitivum. Nebýt toho kolene, nestihnu místního řezníka. Kdo budete mít cestu přes Vsetín, doporučuju https://cernocky.cz/
Nakupuju kilo špeku, klobásy, párky a hurá na vlak.
V Hranicích na Moravě hodinový zásek. Amatéři z regiojetu se zasekli na trati. Neřeším, piju pivko, zobu párky a "hurá" Praha.

Tento úsek byl moc fajn, ale Beskydy nejsou prdel.

KRISKA: Já si raději na medvědy pořídil ten pepřák. Mám v plánu jít i Malou a Velkou Fatru, kde je chlupáčů už více, takže se to neztratí... Navíc já si stále mluvím sám pro sebe, takže by to mohlo být v poho :))

KARLOSK: pekna trasa. Nevim, jak moc je potreba se v beskydech na znacce realne bat, kdyz si budes mluvit a zpivat nebo klepat trochu hulkama tak nam snad podas po navratu report s celejma koncetinama

KARLOSK: jeste sem nemela nikdy odvahu jit pres chko soutok at to driv byko cokoli. mozna sw ale nekdy i pres ten asfalt hecnu. pekna kilometraz to sem uz dlouho nesla

Hodonín - Mikulov

Navazuju na minulou část Mikulov - Znojmo.
Tahle část byl takovej úprk od startu do konce.

Příjezd do Hodonína, města, které se mě absolutně nelíbilo. Jak skladbou hlučných obyvatel tak veřejnými záchodky, které se snad snažili napodobit legendární scénu z Trainspottingu.
Mažu pryč, do sluchátek Born Slippy :D aby to mělo ty správný grády. 10km k útulně u Melasinky.
Klasická útulna od Lesů ČR. Již tu jsou nějaký mlaďoši co si plní úkol do skauta. Prosím, nevykat, nejsem otec Fura a není mě tisíc let :D
Nakonec nás tu chrápe pět.

K snídani zkouším polívku od estonských Food Force. Sice to stojí kilo ale je to překvapivě dobré.
Rychlý úprk od lidí, který tak nakonec úplně nevyjde. :)
Asfalt, asfalt a já prosím o jakýkoliv cm nezpevněného povrchu. Mažu směr Lanžhot skrz CHKO Soutok. Nádherná příroda. Vlevo zajíc, vpravo srnka, dole žáby a nahoře se střídají uřvaní Strakapoudi s ještě více uřvanou Husou velkou / divokou. Občas proletí Luňák.
Nasrat prcinko, tuhle krásu přirody prostě nezrušíš!

Lanžhot. Otevřená jednota láká k nákupu svačiny ve formě gumových medvídků s pivem.
Cestou směr Břeclav potkávám Zámeček Pohansko. Doplňuji cukry Plzní a Birellem v místním občerstvení. Ty cukry se budou hodit i na nervy. Hromada cyklistů, kde 90% jezdí jak kreténi.

Břeclav už jsem párkrát letmo navštívil i když jen okrajově. Je tu pěkný park u nádraží, moderní kostel a bohužel i zámek, který by zasloužil pořádnou rekonstrukci.
Počet cyklolidí se zvětšuje. Naštěstí jen jedna konfrontace, kdy debil nechápal, že chodec na pozemní komunikaci bez chodníku chodí vlevo a že cyklista má větší možnost manévrovat než já a fakt nehodlám skákat do všudypřítomných močálů.

Zbývajících 15 km do Lednice už je peklo. Ten asfalt je zlo. Nohy bolí, lidí milion. V Lednici absolutní overturismus.
Nakupuju zásoby v super 24/7 Coopu. Ideální obchod pro introverty bez obsluhy. Jeden takový jsem využil už v Neratově.
Přesouvám se k místní vinárně Vodárna, kde počkám až zavřou a roztáhnu si tu v turistickém přístřešku spaní.
Samozřejmě, že je tu milion cyklistů co si dají tři sklenky vína a pak sednou na kolo. Dementi.
No co... Boloňská s těstovinama, polívka, tři pivka a spát. Těch 36km po asfaltu bylo peklo.

Opět noční wtf :D
Cca tři ráno, probudí mě hluk motorky. Po pár minutách se vrací, borec tak 18 let zajíždí do křoví. Prý ho nahání policajti, protože byl s dcerou jednoho policajta :D :D Tvl Moravo, ty vydáváš příběhy! :D

Ráno to vypadá že bude krásně. Východ slunce jak z učebnice.
Omyl. Začíná foukat a krápat. Pocitově tak 5°C.
Vracím se do Lednice a čekám na bus. Přesunuji se do Bulharů odkud to směřuju do Pavlova.
Konečně taky stoupám směr Děvičky a pak přes Kletnici za deště do Mikulova, kde moje putování končí.

Mám rekord. 68km. Jo, rovinka, ale asfaltová. Fajn úsek stezky až na ty lidi v teniskách s kabelkama od Lojzy Vitana uprostřed lesa. :D
Teď poctivej relax. Nohy bolí i při cestě na záchod :D

Jsem si včera zrušil nohy... více zítra :)

KARLOSK: brnenska 100 vokolo statlu ma asi 35km.v kuse asfalt te oddela na zacatku a pak do konce preziji jen nejsilnejsi:D

MARASAN: Nebo i na plánované zničení nohou pěšky. Jsem o víkendu šel snad 25km jen po asfaltu. Zrůdnost :))

KRISKA: jj, tam je to na rodinny cyklovylety.

KRISKA: utulna u melasinky ale ta ti asi nevychazi na km?

KARLOSK: ono je to hlavne chko nebo tak a ja si pamatuju placka, baziny, velky duby a komari.

MARASAN: asi ne...

Mikulov - Znojmo, aneb Kolínsko se může se svou rovinou jít bodnout. :)

Sedám na vlak do Břeclavi, kde přestupuji na bus směr Mikulov. Krásný město. Tady stíhám obdivovat jen exteriéry. Větší prohlídka proběhne až na trase z Hodonína.
Ještě netuším co mě čeká za peklo. Do Nového Přerova je to po cyklostezce, takže 15 km po asfaltu.
Navštěvuju místní Jednotu a nakupuju zásoby, dávám pivko na sluníčku. Příjemných 14°C.
Zbývají dvě hodiny světla, takže 5km do cíle s hledáním fleku na spánek. Naštěstí už jen po nezpevněném povrchu.
Krásný úsek podél Dyje, kde to žije. Zajíci, kachny, luňáci a srnky.
Přícházím k jednomu z řopíků, které zde tvoří obranou linii. https://www.ropiky.net/dbase_objekt.php?id=1075718440
Je v krásném stavu, nedávno odkrytý, uvnitř parádně čistý, takže místo ke spaní mám. [KARLOSK @ Co vas nedavno potesilo nebo pobavilo?] [KARLOSK @ Co vas nedavno potesilo nebo pobavilo?]

Vzhůru do Jaroslavic.
Vstávám s rozbřeskem, zkouším ke snídani kuře na kari od Real Turmat. Luxusní snídaně za tři kila. :D
Začíná poprchávat a foukat studený vítr. Paráda.
10km do Hevlína v tomhle bordelu, ale jde se hezky. Pokračuji podél Dyje, procházím kolem bývalého mostu do Laa an der Thaya (Lava nad Dyjí)
V Hevlíně si dávám relax u rohlíku s pivem :D
Dalších deset km po asfaltu Signálky. Míjím pěchotní sruby Výběžek a Závora. Napravo Dyjákovice.
Hurá! Hlína!
Do Jaroslavic zbývá 6km.
Míjím Jaroslavický rybník plný uřvaných divokých hus. Místní zámek už taky asi zažil lepší časy.
Konečně obec s Večerkou. Jednoty prostě nejedou chlaďáky s pivem. Nechápu.
Je tu otevřená restaurace. Takže česnečka, nějaké kuře s nivou. Dobré to mají a ještě lepší Radegast 12°. Všude tu jinak jedou Starobrno.
Přesnun na spánek k jaroslavickému přístřešku poslední dva kilometry.

V noci proběhlo menší wtf, jelikož někdo přijel autem, vylezl, zeblil se a jel dál... :D

Den třetí. hurá do města vokurek.
Sedám na bus a přibližuji se do Vrbovce. Odtud už je to do Znojma nějakých 16km i s cestou na nádraží.
Zase rovina, zase asfalt, už se těším do města.
Procházím pod znojemským vlakovým viaduktem. Konečně nějaký stoupání.
Celých 72 výškových metrů k hradu. Wow... :D
Celý Znojmo je moc hezký, tady bych si i představil bydlet. Moc pěkné uličky, motám se historickým centrem a mířím na nádraží.
Absolutně luxusní víkend, počasí relativně cajk. Ta rovina je trochu nuda, ale co, zase jsem poznal kousek republiky. :)