Nové Hrady - Rybník
Další kousek mapy propojen.
Sedám na vlak s porcí tří bramboráků z Libeře. Na chlebíčky už bylo vedro.
Překvapivě rychlá cesta. Za tři hodinky se už ocitám v Nových Hradech na náměstí.
Seběhnu do údolí, kde shledávám katastrofální stav potoka Stropnice. Tam kde jsem před měsícem chladil pivo je sucho.
Dávám jednu Plzeň na Hamerském mlýnu a mažu směr Horní Stropnice skrz krásné Terčino údolí.
Ve Stropnici nakupuju zásoby a s plným batohem hovadin začínám stoupat směr Dobrá voda.
Leje ze mě jak hovado, ale nahoře mě čeká hospůdka, takže do toho šlapu tempem jak z kopce.
Půl šestý, dám si pohodový tři píva. Nikam nespěchám. Teda nikam se mě nechce. Nahoru to mám na 1,8 km 300 výškových.
Debilní kopec! Batoh plný piv, igelitka s vodou na vaření a na další den. Psycho :D
Kraví hora mě ale odmění fajnovým přístřeškem a rozhlednou, kde proběhne fajn západ slunce.
Vůbec se mě nechce spát, takže hudba do sluchátek a pivka. Spát jdu až v deset.
Druhý den ráno lezu ze spacáku v půl šesté. Kafe a výstup na rozhlednu byl dobrý nápad.
Snídaně a hurá do Pohorské Vsi, kde je Obchůde!ek. Má jen do desíti, takže do toho šlapu. Po cestě potkávám v Černém údolí samoobslužnou lednici.
Název obchůdku Obchůde!ek pochopí člověk hned jak vleze dovnitř. Paní majitelka má jistě zálibu v punku. Na zdi jsou trička skupiny E!E. Paráda :)
Kupuju dva lahváče, který ve stínu polknu.
Žaludek si říká o jídlo. Chlastat jen nelze i když by to bylo fajn :D
Takže mažu směr Baronův most.
Příště až budu plánovat trasu, budu se dívat i na letecké mapy, jestli tam nějaká cesta fakt vede.
Asi bývalá lesácká cesta po těžbě zarostlá vysokou trávou určitě plnou klíšťat :) Taková ta tráva, kterou se plazí hadi :D
Každopádně se na mě nic nepřisálo, takže úspěšně klesám k restauraci Baronův most.
Konec signálu!
Perfektní hospůdka s pivkem Kamenice nad Lipou. Dávám uzemňovací smažák a tři dvanáctky na vytrávení. Odsud už není pokrytí žádného operátora a nebo tak slabé, že je to sotva na uskutečnění hovoru.
Po vytrávení už šlapu na spánek. 5 km do Pohoří na Šumavě, které se Šumavou nemá nic společného, jen název. Dva kiláky před vesnicí vedle mě staví auto a paní směřující do Lince mě nabízí přiblížení.
Vůle slabá, nechci urazit, sedám do auta. Rychlý pokec a pomazlení dvou spolucestujících pudlů. Trocha té socializace přijde vhod.
Pohoří na Šumavě. Pár domů a kostel, kterému v roce 1999 spadla střecha. Je tu naštěstí pitná voda a naneštěstí uzamčené záchody, protože prý lidi neumí do těch suchých záchodů srát. Takže je nasráno všude okolo.
Najdu si tedy místo bez hoven a rozkládám spaní. Sezobu ještě nějaký insta-žrádlo, mrknu na pár dílů staženého seriálu a jdu spát.
Třetí den vstávám už před pátou abych stihl někam rozumně dojít než začne být hnusný vedro.
Ráno krásných 10°C. Už se těším až bude 10°C celý den.
Šlape se krásně, převážně rovinka a z kopce. Po cca 8km potkávám lesní bar. V korýtku nějaké limo a pivo. Kupuju jedno limo na cestu.
Konečně se mě taky dostává trocha signálu.
Vypínám vnímání bolesti nohou a přes Janovu ves mažu do Dolního Dvořiště. Ubývá lesů a začíná to pálit. Za hodinu vylítne teplota o 15°C. Ale je tu krásně.
Ve Dvořišti večerka! Takže pivo za odměnu a přesun na vlak. Mám toho zase dost.
Ale super. Novohradský hory jsou takovou demoverzí Šumavy. Není tu moc lidí. I na kole to tu musí být fajn.
Takže v září už na plnou verzi Šumavy.