RENFRI: No hovorim obecne, jednou z pricin gender pay gap je to, ze zeny na par rokov vypadnu z pracovneho procesu. To, ze to u teba nemalo vplyv na mzdu, tak good for you, ale keby som ja missla napriklad posledne 4 roky v praci, tak nemam svoj byt, plat mam na polovici a som omnoho menej samostatna nez teraz. V praci zenu s detmi mam jednu, ta ma skoro 50 a deti velke. Zbytok su chlapi a bezdetne zeny.
Skor som to myslela na rozvijanie vlastneho pracovneho potencialu, ktory ti i s platom zastagnuje ma roky, nez porovnavanie sa s niekym, kto si vybral povolanie, ktore ma strop niekde, kde platy u nas zacinaju, napriklad akademiu.

MART1NKA: Tak s tím platem je to spíš o tom, co děláš. Já mám vyšší příjem než moje bezdětné kamarádky i bezdětné kolegyně. Ale chápu. Já jak mám ty děti už velký, tak téměř žádnou péči nepotřebují, naopak už hodně věcí můžu hodit na ně. :-D

MART1NKA: Mám to hodně podobně, až na to, že o "normálním" životě nepřemýšlím spíš vůbec. Vlastně pár let zpátky jsem na FB nebo kde narazila na: "Nevím, jestli budu někdy máma, ale určitě budu teta, která s dvojkou vína v ruce bude říkat: 'A tak mu to dovol, vždyť o co jde...'" a v té chvíli jsem našla (resp. si pojmenovala) svou cestu životem... :D

BAILAMARCIA: Ja mam par skvelych priatelstiev s inymi ludmi co nemaju rodinu (alebo uz maju deti velke a tie prdia na nich) a je to suprove. Chodime sa s polu v lete kupat na nudaplaz, pomahame si v zahrade, navzajom si peceme buchty a chodime spolu cvicit, opravujeme vlastne nehnutelnosti v roznych stadiach rozpadu. Obcas sedim sama v saune a su tam so mnou len bezdetne gay pariky. Pre ostatnych luxus. Tiez mozem prist domov unavena z prace a cely vecer prespat. Alebo precvicit v gyme a nemusim sa stresovat, ze bezomna kodependenti umru hladom.
Ako casto premyslam, ake by to bolo mat normalny zivot, ale tento tiez nie je spatny. Plus tym ze som nebola na rodicaku, tak sa mi to odrazilo na plate a som za vodou. Tuto istotu by som s detmi nemala.

NEI: Tak určitě je dobré, když člověk svou bolest uchopí a přetvoří... Proč třeba nějakou komunitu právě nevytvořit, nebo k ní minimálně nezačat směřovat... :-) nakonec by z toho mohlo vzniknout něco "mnohem víc" než "jen obyč" rodina... Nebylo by to poprvé, co by něco takového vzniklo, ba naopak a tyhle věci přetrvávají desetiletí... :))

BAILAMARCIA: Já jsem partnerský a rodinný typ člověka, který by rád vytvořil něco krásného a velikého, co nikdy doma sám neměl. :-(

Ale kompromisem by pro mě mohl být život v komunitě, kde někdo děti už má a občas potřebuje hlídat.

Mrk mrk mrk na všechny z nyxu, kteří hledají občasnou chůvu za bydlení zdarma. ;-D

NEI: Víš, ono to no... Nakonec... Sečteno a podtrženo... Vzato kol a kolem... Zase i ti, co mají děti (a jsou rádi) si ale taky někdy říkají, jak (by) to bez nich bylo fajn... Tohle je prostě život, že všechno má něco do sebe. Já jsem 100% dobrovolně single a jako neříkám, že občas, tak dvakrát do roka (?) si neřeknu TEĎ by bylo fajn tady být s někým... Ale jinak si nebudu -tak říkajíc- kvůli vejci pořizovat celou slepici... Ale ať už to má člověk tak či tak, chtěně, nechtěně, je určitě důležité a fajn si to uvědomovat ve chvílích a časech těch výhod... :-)

Mně se tak strašně moc nechce už nic dělat.
Ale víte co?
Nic už dělat NE-MU-SÍM.
O psa a králíka je postaráno, už jenom si udělat večeři a mám klid.

Někdy nemít děti je velká výhoda, někdy je to ale pro mě ještě pořád strašně moc smutný.

Moje nejmilovanější imaginární dítě,

píšu ti tenhle krátký vzkaz protože tě moc miluju a přivedením na tenhle svět ti nechci jakkoliv uškodit a proto ti život raději nedám.

Vlastně promiň mi za to, snad se rozhoduju správně.

Těšila jsem se na společné chvíle prožívání věcí, které bychom nejspíše oba měli rádi.
Těšila jsem se na to že ti dám bezpodmínečnou lásku a podporu.
Těšila jsem se že budu středobod tvého vesmíru, alespoň třeba prvních 6 let.
A ty toho mého, po zbytek života.

Snad se spolu setkáme v nějakém příštím životě, nebo nějak jinak.
S láskou

Tvoje milující imaginární máma. 🤍

FIONOR: imo to neposuzuje, nebo ne verejne,ale imo je dost tezky k necemu nezaujmout stanovisko a nemit na to nazor. Takovy to kdyz je blby a nehumanni rikat postizenejm rodicum, ze neni dobrej napad mit dite, ale pak je cajk jim (a nebo nasledne diteti) sdelovat vsechny diagnozy... lidi by predevsim meli bejt soudny. Dalsi vec je, ze o tomhle premyslime leda u nas na pupku sveta. Ve vetsine jinejch zemich by takova debata byla obzvlast absurdni...

NEI: imho vytrvej, jestli je to cely "strasne moc smutny", tak uz jsi ve fazi deprese a hned ta dalsi uz bude prijeti a smireni.

a imho je dulezity, jak jsem nedavno nekde zjistil, se umet podivat na veci obracene.
prej to delal i Einstein a diky tomu napr rozlousknul gravitaci, kdyz zjistil, ze gravitace neni sila, kterou nas pritahuje zemekoule, ale ze je to sila, kterou zemekoule zakrivuje okolni casoprostor tak, ze po ty jakoby krivce v podstate neustale a nezastavitelne padame smerem k jejimu tezisti.

takze mi neprijde jako vubec spatnej napad se na to divat obracene, jedna vec je touha po nejakym naplneni ve smyslu zplozeni ditete a druha, mnohem min prijemna a taky delsi vec, je pak sledovat, jak bojuje s tema z velky casti zkopirovanejma, nespravedlivejma ale proste strasne debilne rozdanejma kartama.

to pak jeden z neci Touhy po Vlastnim diteti skonci v inkarnaci zrzavyho, sislavyho chlapecka s problemy s motorikou a jmenem Zvonimir Krivanek...

se podivej, jak se nasi rodice podepsali a dal podepisujou na nas, imho je lepsi se snazit tu dalsi generaci zatizit co nejmin vecma a ne to tam proste poslat a at se s tim nak vyrovnaj, protoze my museli taky..

EKG: No, jak se znám, dříve nebo později mi jebne.
Ale aspoň mám psychologa každý týden a psychiatra, kterého mám opravdu upřímně ráda, věřím mu a vážím si ho.
Nečeká mě nic moc hezkého následující roky v téhle oblasti.
Od partnera brzy uteču s argumentem že chci aby měl své biologické děti s někým jiným, že je mu 36 a ještě to stihne ...

Mamku mám od včera v nemocnici po operaci ledvin a ČSSZ si vymyslela že jsem invalidní jen 30%, takže důchod, který mi dorovnával malinkou mzdu asistenta pedagoga(20k), mi od ledna berou.
Já ale nezvládnu pracovat více než 5 hodin denně.
Ale to už sem vlastně moc nepatří.
Pardon, za vylití srdéčka, je toho teď zase nějak moc.

NEI: Smutny to je, to mas pravdu. Hormony na tobe pracujou, ty sama od sebe chces, ale racionalne vis, ze to neni mozny. Vetsi rozpor v osobni realite asi tezko zazijes. V podobnem rozpolozeni kdysi jeden chlapek zalozil buddhismus.

Já se nějak pořád nedokážu s tím smířit, že asi nejspíš nejsem vhodnou nositelkou genů, že bych nezvládla těhotenství bez psychiatrické medikace a že jsem stará, nemám vhodného partnera a nejspíš vlastní děťátko tudíž mít nikdy nebudu, protože to už nestihnu.

Je to šíleně moc smutný.

V psychoterapii ani na to není čas probírat, řešili jsme teď hodně jen mou práci, nebyl čas ani řešit jiné mezilidské vztahy ...

FIONOR: Jak myslíš, doporučuju jenom neplkat a jít se na ty děti v reálu podívat

CORNELA: Pokud máš pocit, že máš právo posuzovat, které děti mají právo na záchranu života a které jsou "vadné kusy", tak to bohužel eugenika je. Bez ohledu na specifické parametry a čáry v písku, které si nakreslíš.
Formálně vzato i moje vlastní rozhodnutí nemít děti z důvodu potenciální genetické zátěže, spadá do mindsetu, který má kořeny v eugenice, takže bych doporučil sebereflexi, než začneš kousat. Tohle není Twitter.