IOM_NUKSO:

jo, taky je dobrý si připomenout, že poruchy osobnosti má údajně cca kolem 10% populace, takže zas tak úplně vyjímečný to není...
a nějaké rysy poruch má skoro každej ...

Tak ona část poruch osobnosti zvenku vypadá jako sebestředný fracek, co nechce nést za nic zodpovědnost.

A pokud si někdo takovou osobu vybere za rodiče svých dětí, tak to, velké překvapení, nedopadá dobře.

NEI: ma "smisenou" poruchu, ...pochybuju, že by si s tezce disociální poruchou dokázala udržet 15 letej vztah...

VERSONNENHEIT: Pro otázky pěstounské můžu myslím doporučit tady na Nyxu ID Chimera, ta pěstuje aktuálně malého kluka :)

NEI: Hele a nechtěla bys dělat dlouhodobého pěstouna? Není to přímo adopce, ale dítě s tebou žije opravdu dlouhodobě a navíc stát přispívá i finančně. Tuším že pěstounem může být i osoba bez partnera :) Třeba by to pro tebe bylo řešení jak být v kontaktu s dítětem a vybudovat si s ním blízký vztah podobný vztahu rodič - dítě.

MAGENTA: No ano, byla to její volba a mohla si stát za svým a říct NE! Ale já to tady dávám jako konkrétní příklad, že není dobré se snažit někoho nutit/podlehnout kňourání, když ta žena nechce. Přestože je psychicky zdravá, tak ten vztah k dítěti nemá. O co horší to pak může být, když má nějakou diagnózu.
A ona ze sebe tedy žádnou oběť nedělá. Jen toho rozhodnutí lituje a říká, že kdyby mohla vrátit čas, nešla by do toho.

Já teda děti miluju úplně odjakživa, hlídala jsem sestru s autismem (není to moje biologická sestra) a bratra s mentální retardací (přidušen při porodu) i zdravé děti přátel.
Práce s dětmi mi navíc dává největší smysl.
Když jsem s nima, tak neumím být vědomě zlá ačkoliv jsem nejvíc na dně, péče o děti mě vždycky vytáhne z nejhoršího, protože jsem s nima v péči ve hře a nebo v povinnostech, ale v přítomnosti.
Neumím si představit že bych vlastní dítě nenáviděla, nebo k němu neměla vztah a to dopředu předpokládám spánkovou deprivaci.
Ale jak už bylo zmíněno - můj vztah poslední dobou vůbec není stabilní a sama jsem poměrně vážně psychicky nemocná.
Adoptovat dítě jsem ale taky vždycky chtěla.

Jeden příklad emočně ploché ženy s pravděpodobně těžkou disociální poruchou není dobrým příkladem pro všechny psychicky nemocné ženy.

QUANTI: A obcas se priroda postavi. Deti, ktere jsou normalni (primerene vyvoji, chapu ze jsou ve dvou letech vztekle - napriklad) se nauci mit i cizi rad, ale u Satana* mi to nejde a rozhodne se to nezlepsuje.
Takze nejen matka, ale taky zalezi, co ji priroda vylosuje.

*dite moji kamaradky. Ma ho s kriminalnikem a chlapecek (9) ma autismus, je zly, agresivni, ne zrovna bystry, manipulator, no Criminal Minds v primem prenosu. Toho ma rada jen jeho matka a i na tu uz to zacina bejt sousto.

MAGENTA: právě nejvíc to dítě bude strádat emocionálně a to je vlastně taky taková forma týrání. Pokud ho ta matka opravdu nepřijala.

Jeden nehezký příklad emocionálního strádání u dítěte. Fanoušci medvídka Pú na to neklikejte. (jste varování)

https://medium.seznam.cz/clanek/1000-a-jeden-pribeh-otec-mu-ukradl-detstvi-skutecny-krystufek-robin-nenavidel-medvidka-pu-i-svou-slavu-224631#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=blogy.sznhp.box&dop_vert_ab=&dop_vert_id=&dop_req_id=6aFcJNHWnVR-202601061024&dop_id=224631&source=hp&seq_no=1

MAGENTA: ano pro některé lidi je to fakt mnohem těžší, zvlášť pro lidi, kteří jsou objektivně v nějaké znevýhodněné roli - cizinka, Ruska, s rodinou hodně daleko, se známými psychickými problémy, těžko říct jakou měla výchovu, přijde mi pak trochu nefér na ní hodit veškerou zodpovědnost za to, že souhlasila s dítětem, které původně vůbec nechtěla. Těch proměnných je tam prostě mnohem víc.

LUSINDA: bohužel prý vše dělá ten manžel... i v noci k dítěti vstává,... ale to je asi fuk, opravdu s nima nezijeme a nevime vse...

v zasade jsem hlavne chtela ukazat prikad zeny, ktera se leci s vetsima dusevnima potizema a do toho ma dite

Bylo tam zmíněno, že paní chtěla dům, aby s dítětem mohla být na zahradě......to mi nepřijde jako úplně myšlenka člověka který nemyslí na potřeby dítěte. To že nevaří bych jako problém neviděla. Dost žen nevaří. To že nekoupe.....tak třeba to dítě uspava. Pokud člověk do toho domu nevidí, tak je to celé jak """jedna tetka povídala, že je maminka úplně marná""".

MAGENTA: Jen malý podotek, taky bez mínuska.
I člověk co akceptuje dospělou roli a přijímá odpovědnost se může stát obětí manipulace, ne vždy je to takhle jednoduché. Ale myslím to obecně, netroufám si posuzovat do jaké míry to je nebo není případ tebou zmíněného páru.

MAGENTA: Jako jo, ano, jasně, svoboda a zodpovědnost rozhodně, ale taky víš kolik lidí ti řekne na to, že nemáš ráda děti a že k nim nemáš cit, že s tvým vlastním to bude jiné, že své budeš milovat? Všichni. Plusminus. Nebo tak to bylo rozhodně x let zpět a na to konto je teď "funny" jak se mimo jiné rozjel trend (jakože bohudík) s otevřenějším přiznáním žen, že po porodu svého dítěte k němu -suprise, suprise- ten vztah neměly třeba i několik měsíců... A to ho třeba i tak nějak víceméně spíš chtěly...