Dominik Voráč
V pátek si mě pozvali do ČT24, abych okomentoval zamýšlený kanadský zákaz sociálních sítí pro děti mladší 16 let. Takže nemusím zdlouhavě vymýšlet ilustrační obrázek, který zaujme 🙂
Ale teď k tomu podstatnému: co zatím víme z Austrálie, která podobný zákaz už zavedla?
👉 61 % australských dětí ve věku 12–15 let, které měly účty na omezených platformách před zákazem, stále používá alespoň jeden účet.
👉 51 % dětí, které je před zákazem používaly, uvedlo, že zákaz nijak nezměnil jejich online bezpečnost. 14 % dokonce uvedlo, že se kvůli zákazu cítí méně bezpečně.
Jak to interpretovat? Na jednu stranu se dá říct, že pokud zákaz část dětí ze sociálních sítí opravdu dostal, pak přece aspoň částečně funguje. Na druhou stranu se ale musíme ptát, co znamená zákon, který v praxi porušuje nebo obchází více než polovina cílové skupiny. A je možné, že těch 61 % je ještě spodní odhad – u podobných témat může fungovat i efekt sociální žádoucnosti, kdy se dítě v dotazníku raději nepřizná, že pravidla porušuje.
👉A jdeme dál: mezi dětmi, jejichž používání sociálních sítí bylo zákazem výrazně narušeno, 51 % uvedlo, že kvůli zákazu dostává méně zpráv o světovém dění. Mohli bychom si říct: dobře, tak možná přejdou k tradičním médiím, která jsou důvěryhodnější. Ale chyba lávky! Stejný výzkum ukazuje, že 71 % mladých lidí považuje za obtížné najít zprávy relevantní pro lidi jejich věku. A 75 % uvedlo, že zpravodajské organizace nemají představu, jak jejich život skutečně vypadá.