URPUTNIK: nečetl, hodil jsem to sem jen jako zmínku z eteru. díky za postřeh. často mají tyhle texty kupu nedostatků, ale nezlobím se kvůli tomu na autory.

N_I: a cetl jsi tu knizku? co na ni rikas ty?

jsem z ni totiz rozcarovan .. ta cast kolem evoluce mozku a hormonu apod byla dobra a nasel jsem tam veci, co jsem jinde jeste necetl .. ale ten konec kolem "spiknuti mocnych" (= algoritmy soc siti) mi prisel uz jako proste zjednoduseni problematiky clovekem, co nerozumi technologii a byznysu..

ZIDANE: základní nepodmíněný příjem ale není jen tak, protože když by se to udělalo jen "natištěním peněz", tak vyvoláš akorát inflaci. Je potřeba sáhnout na konkrétní zdroje - a to třeba na ty, které směřují do toho AI. Takže to bude v podstatě souboj o zdroje AI vs. ZP.

ZP ale sám o sobě moc neřeší, je to forma zmírnění nerovností.. ale bez jasnějšího pochopení fungování ekonomiky je to zase jen nucení někoho dalšího do práce...

N_I: Byla. Protože půlka národa takhle dopředu nemyslí, proto to tu vypadá tak, jak to vypadá. Státe dej, dej, on to někdo zaplatí... a když se zeptáte, kdo, dotyční na vás ještě spustěj (s prominutím) hovnomety, protože dneska máme, tak si dáme, kdo zaplatí, se nestaráme, "zdroje jsou"...

N_I: to je takovej obecnej sociální stesk... myslím, že spíš pomáháš virální kampani Onlyfans, protože ani nevíš, jak moc jsou to reálné příjmy, jestli to není faktoid a snaha nějak vyhecovat více holek, aby to zkusily taky, protože na peníze slyší kdekdo... obecně, kdyby si to ty holky takhle opravdu "vydělaly", tak je to pořád férovější práce (i když přístup "sex work is real work" je taky kontroverzní a já ho nechci moc komentovat tak ani tak, zastávám spíš pozice "dekriminalizace" ledasčehos..) než napůjčování si hrozně moc peněz a splácení dalšíma půjčkama (princip min. části realitní bubliny). Obecně si myslím, že kořenem ekonomického zla je takový ten životní postoj "nikdy si nemůžeš vydělat tolik peněz, kolik si já můžu napůjčovat", který reprezentují právě Motoristé...

Jinak ano, souhlasím, že sociální význam některých profesí je obrovský. Víceméně, za života mojí generace (pokud neumřeme včas) se dožijeme toho, že v LDN se částečně promění celá země.

Alternativa ke korporátním sociálním sítím, tedy decentralizované sociální sítě s jasně regulovanými podmínkami pro zobrazování AI generovaného obsahu, mohou naopak lidem pomoci se propojit a bavit se i s lidma mimo svojí neměnnou sociální bublinu. V podstatě navrhuju něco podobného, jako byl v éře východního bloku tzv. "samizdat": je třeba zachovat kanály nacházející se mimo korporátní a populistickou názorovou monokulturu.

ZIDANE: a a základní nepodmíněný příjem přijde na řadu ve chvíli kdy nebude na důchody

ten kolaps bude tedy dvojitý

žádná politická strana vlastně nemyslí nijak dopředu, vše jen kosmeticky upravuje aby neztratila svou tvář a dál teklo kam má

byla by úplná utopie, mít stranu- jedno zdali nalevo nebo napravo ale stranu, která má program o deset let dopředu?

Jinak budem asi všichni brzo na jedné lodi ohledně AI - neexistuje žádné omezení toho, jak moc Američané, a tedy brzy i my, nenávidí AI:
Why Does Everyone Hate AI? - Paul Krugman
https://paulkrugman.substack.com/p/why-does-everyone-hate-ai

Ono těch varovných sigánlu je víc, a je překvapivé, jak moc si to vlastně lidi nepřipouštějí, protože ta datacentra jsou přece "někde jinde". Ať jde o pokles inteligence v případě předávání všech úkolů AI, spotřebu energie, tepelný ostrov datacenter, absurdně vysoké ceny pamětí (které AI samotnou překvapují, v diskuzích, protože byla natrénovaná vždy na těch předchozí datech, kdy byly ceny nižší!)

zajimavé je ještě pozorovat, že nejbohatšími lidmi je dívka z only fans nebo kluk na skejtu co točí prsa svý holky...
případně tvůrci bizzar obsahu

sranda bude až jich bude půlka směmovny, protože macinka a turek je pouze předvoj

opravdu těžce pracující lidi tohle musí děsně srát, v poměru k výplatě co berou třeba na LDN...

opět to rozevře nůžky

N_I: tak úplně nesouhlasím, že regulace může předjímat nějaké technologie ve chvíli, kdy jsou teprve sci-fi; regulovat jde jevy, které reálně existují... až se objeví teleportace, jistě bude nutné přijmout nějaké regulace týkající se toho, kdo a kam se smí teleportovat, ale do té doby, dokud to nikdo neumí, tak by taková regulace vypadla směšně.

Ad práce - to je úplně jiná debata, samozřejmě, ve vyspělých demokratických společnostech podstatná část populace našla tak či onak způsoby, jak se práci vyhnout a to zvýšilo ohodnocení některých činností na hodnoty, které jsou pro lidi žijící mimo vyspělé země pohádkové. AI jsou takové zvláštním způsobem hozené vidle do všech dosavadních debat, co s tím dělat: zatím se předpokládalo, že manuální činnosti se mechanizují (často ale jen offshoreují), a že ohodnocení intelektuálních dovedností bude růst nade všechny meze, ale to nemusí být pravda - ve chvíli, kdy lidi dostanou jednoduché blbuvzdorné návody, jak dělat nějakou v podstatě nepříliš kvalifikovanou až manuální činnost (ono už jen IT postavené na opisování vygooglených návodů a klikání podle videa vlastně byla "manuální činnost"...

Zatím bych se zaměřil na toto - evropská regulace přichází, má smysl se bavit, jestli je dostatečná, přehnaná a hlavně vynutitelná:
[XCHAOS @ Artificial Intelligence AI]

XCHAOS: Bohužel celá debata je vedena pozdě. Jako vždy několik let po zjevení problému děláme, že se něco řeší, tohle je úplně totéž. Vše budeme řešit až moc pozdě. Zakazujeme telefony nyní nebo o dva roky odkládáme vzdělávání o tomto fenoménu. Třeba to vyřeší další vláda:(

V tuto chvíli je navíc extremní tlak na výtlak zaměstnance, s kým mluvím. Nestačilo by tedy zase práci rozmělnit?
Nebo je to jen obvyklý kolorit - kudy chodím tudy řeším jak moc mám práce a jak sem přetížený?

Otázka práce bude mít ještě druhý aspekt, nejen AI. Stárnutí obyvatel a co pak mají dělat. Mraky lidí bude v 65 už naprosto nepoužitelných, pro požadované výkony a co budou schopni zmáknout, při rychlosti vývoje. Sám vidím jak naprosto nestíhám a to se ještě dost snažím.

ZIDANE: tak všichni pořád řeší "práci" a z jedné strany o ní nechtějí přijít, druhá strana se raduje, že konečně AI bude dělat "nepotřebnou práci"... což teda naznačuje, že lidi jsou dnes z nějakého důvodu placení za nepotřebnou práci (ale proč teda jako? tak buď je nepotřebná, nebo si ty peníze vylobují, i když ji přestanou dělat :-) Jenže diskuze o tom, která práce je doopravdy potřebná a která se dělá jako "hladová zeď" a jestli by lidi měli být vůbec nucenu dělat tolik práce apod., ty se nedotýkají podstaty problému.

Skutečnou hrozbou AI je zhroucení celé naší civilizační infrastruktury, u které nejde jen o to, že je tvořena zaměstnanci na nějakých pracovních pozicích, ale je tvořena celou řadou dovedností a aktivit, různého charakteru, nejen práce za hodinovou mzdu. A je to všem postavené na tom, že tím, kdo ty aktivity vykonávají, jsou lidé. Spousta toho, co dnes vnímáme jako práci, by před 100 lety bylo vnímáno jako volnočasová aktivita, protože spoustu činností, na kterých bezprostředně závisí přežití, byla tak jako tak automatizována...

Možná omylem zautomatizujeme něco, co opravdu nikdy zautomatizované být nemělo. A jestli to je nebo není placená práce je irelevantní (kdyby některá pracovní místa, např. telemarketérů, nikdy nemusela vzniknout, protože bychom měli základní příjem, tak by k tomu nebyla motivace... to už je můj osobní názor a nemůžu ho vnucovat všem..)

XCHAOS: Tak že by se jednou mohl film Terminátor stát skutečností bohužel nelze vyloučit. AI si řekne, že lidstvo je podřadné a zbytečné, že nás k ničemu nepotřebuje... a jedem.

Ono už nadpis jakéhosi včera spatřeného článku "S kamerou na hlavě učí stroje, které je jednou mohou připravit o práci" nepříjemně připomíná hřání si hada na prsou...

rozchod , tak linkedIN?

no

+ motivační kecičky...


B******á, MPH


Tak jsme se včera rozešli.

"Jak to snášíš?"
"Co na to říkal?"
"Jak to vzal?"

Dva rozumní lidé se umí snad i rozumně rozejít.

Muže samotáře nepředělám a život je příliš krátký na to, abych čekala, až se jednou změní.

Když mi jeden pacient řekl, že mám v očích prázdnotu, pojmenoval něco, co jsem já sama cítila už delší dobu.
A opravdu nastal čas jít dál.

Možná je dnešní doba zvláštní tím, že někteří lidé touží po blízkosti, zatímco jiní si pečlivě střeží svůj osobní prostor.
A když se potkají dva lidé s tak odlišnou představou o vztahu, tak někdy nestačí ani to, že se mají rádi.

Život jde dál.

Možná mám jednu výhodu.
Ani ve 43 letech se nevzdávám.
Umím žít s někým, ale úplně stejně umím žít i jen sama se sebou.

Stále věřím, že tam někde existuje někdo, kdo se nebude bát pustit mě do svého života.

Užijte si krásné léto ☀️
Ať už ho strávíte s rodinou, s partnerem nebo s přáteli. Hlavně tak, aby vám bylo dobře ❤️

jinak to, že se v kutné hoře natáčel film, který většině nebyl po chuti stálo radní za kulturu místo, uvláčeli jí na internetu

creepee teepee nebylo už schváleno, protože moc divných lidí ve městě není žádoucích

zatímco tradiční občané nechají fotku týpka z orlicí naprosto bez povšimnutí
fotka byla lákáním na turnaj v dětském fotbálku v nových dvorech...

opět výborný šalomoun

Současný kompetenční spor o to, kdo povede českou delegaci na červencový summit Severoatlantické aliance v Ankaře, nelze číst pouze jako izolovanou protokolární epizodu. Rozhodnutí kabinetu Andreje Babiše vyloučit prezidenta Petra Pavla z této diplomatické mise a následná prezidentská žaloba k Ústavnímu soudu představují mnohem víc než pouhou personální animozitu. Ve skutečnosti jde o symptomatický projev strukturální transformace české politiky a státní správy. Tento střet je nedílnou součástí probíhající centralizace exekutivní moci, kterou odborní komentátoři po vzoru našich slovenských sousedů označují jako „ficizaci“ státu. Vláda systematicky eliminuje expertní oponenturu, což dokládají rozsáhlé personální čistky na ministerstvech, delimitace klíčových koordinačních a lidskoprávních odborů přímo na Úřadu vlády a snahy o podřízení médií veřejné služby státnímu vlivu prostřednictvím rušení koncesionářských poplatků a politizace kontrolních rad. Marginalizace úlohy hlavy státu je tak pouze nejviditelnějším pokračováním této snahy o mocenskou hegemonizaci veřejného prostoru.

Právní jádro sporu tkví v samotné architektuře české ústavnosti, jež je postavena na křehké rovnováze exekutivního dualismu. Ústavní právník Jan Kysela upozorňuje na klíčový paradox: zavedení přímé volby vtisklo prezidentovi silnou demokratickou legitimitu, která je minimálně srovnatelná s tou premiérskou, ne-li vyšší, aniž by však došlo k adekvátnímu rozšíření jeho formálních pravomocí. Ačkoliv článek 63 Ústavy svěřuje prezidentovi zastupování státu navenek, podmiňuje jej vládní kontrasignací a odpovědností kabinetu. Vláda z této premisy vyvodila radikální závěr, že může hlavu státu z reprezentace zcela vyřadit. Kysela přesně pojmenovává zvolenou metodu kabinetu jako „absolutní pasivitu“ – vláda nevydává zákaz, ale odmítá zaslat akreditační listiny a poskytnout letadlo, čímž ústavní zvyklost paralyzuje technikou „složených rukou“.

Demokratický právní stát ale nestojí pouze na strohé liteře ústavních textů; z velké části se opírá o nepsané zvyklosti, které formují samotný duch ústavy a zabraňují paralýze institucí. Historická praxe české diplomacie hovoří jasně: z dvaceti dosavadních aliančních summitů vedl národní delegaci v devatenácti případech prezident republiky. Kontinuitu tohoto zastupování udrželi Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Zeman a dosud i Petr Pavel. Zásadní přitom je, že se tak dělo i v obdobích hlubokého pnutí a častých krizí. Předchozí exekutivy sice s prezidenty sváděly tvrdé názorové půtky, avšak neshody obvykle řešily politickou dohodou a kompromisním rozdělením agendy – jako například na summitu v Bukurešti v roce 2008. Současný kabinet se však rozhodl tuto čtvrtstoletí budovanou zvyklost zničit a kompromisní rozdělení agendy striktně odmítl.

Oficiální vládní argumentace, která exkluzi obhajuje rozpočtovou odpovědností a nutností vysvětlovat neplnění aliančních závazků, slouží v tomto kontextu pouze jako legalistická fasáda. Tento mocenský spor totiž nelze vyjmout z kontextu událostí, které mu bezprostředně předcházely. Skutečným spouštěčem konfliktu je politická msta a hluboká hodnotová propast. Kořeny sahají k nedávné vládní krizi, kdy Petr Pavel, s odvoláním na své garanční pravomoci, odmítl jmenovat kontroverzního europoslance Filipa Turka do funkce ministra kvůli jeho radikální rétorice. Tato intervence vyvolala u koaličních partnerů z hnutí Motoristé sobě extrémní reakci a hrozbami bezprecedentně vyhrocenou kohabitací. Spojitost mezi Turkovým nejmenováním a zamezením cesty na summit následně de facto potvrdil samotný premiér Babiš, když prezidentovi předchozí uplatnění pravomocí ve veřejném prostoru explicitně vyčetl. Ústavní mechanismy se tak v rukou vládní koalice staly zjevnou zbraní politické odvety.

Strategie postavená na institucionální konfrontaci není iracionální anomálií, nýbrž instrumentálně kalkulovaným krokem, který se opírá o tvrdá sociologická data. Výzkumy organizace PAQ Research prokazují, že v nedávných parlamentních volbách došlo v socioekonomicky znevýhodněných mikroregionech k masivní mobilizaci frustrovaného elektorátu, kdy volební účast v těchto oblastech atakovala hranici 69 %. Hnutí ANO zde dokázalo zvýšit svou podporu v průměru o takřka 10 procentních bodů, přičemž doslova vysálo voliče tradičně antisystémových a radikálních formací (SPD, Stačilo!). Prezident Petr Pavel, se svou vojenskou minulostí a vyhraněným prozápadním postojem, ztělesňuje pro tuto voličskou základnu symbol nenáviděného establishmentu. Vymezení se proti hlavě státu a sabotování její účasti na zasedání vojenské aliance, vůči níž má část vládního elektorátu silně ambivalentní vztah, tak vládním stranám přináší cenný politický kapitál. Sociální determinismus se zde stává primárním palivem pro ústavní rozklad.

Důsledky tohoto hodnotového střetu jsou destruktivní napříč všemi rovinami. Na mezinárodní scéně vysílá Česká republika v době vážné geopolitické nestability signál o vnitřní paralýze a neschopnosti domácích ústavních činitelů dosáhnout elementární shody. Zjevný odklon vládní politiky od prozápadního proudu směrem k bloku reprezentovanému Slovenskem a minimálně do nedávna Maďarskem, spojený s úmyslnou eliminací proatlantického hlasu prezidenta, oslabuje vyjednávací pozici státu a nevratně poškozuje prestiž ČR u klíčových spojenců. A to jak politických, vojenských tak ekonomických.

Mnohem závažnější hrozbu však tato strategie představuje pro vnitřní integritu české demokracie. Účelové pošlapávání zvyklostí, direktivní řízení státního aparátu následně zneužívaného k politické mstě a systematická demontáž expertních struktur i nezávislosti médií veřejné služby nejsou ojedinělými administrativními epizodami. Jde o pragmatické kroky, jimiž exekutiva pomalu, ale jistě podemílá samotné základy, na nichž v České republice stojí nejen ústavní pořádek, ale i společenský smír. Pokud se vládnoucí garnituře podaří trvale odstřihnout disentující hlasy a zredukovat roli nezávislých ústavních pojistek na pouhý pasivní instrument, nepůjde již jen o diplomatické fiasko. Ztratíme samotný fundament systému brzd a protivah, bez něhož se pluralitní demokracie zcela zákonitě hroutí do tyranie dočasné většiny.

Aktuální vydané předběžné opatření nařizující vládě zajistit prezidentovi republiky účast na summitu i případný očekávaný nález Ústavního soudu sice může nastavit formální kompetenční mantinely, avšak obranu samotného ducha ústavy před systematickou politickou erozí žádný soudní verdikt nezajistí.

Použité zdroje
Prezident podal kompetenční žalobu na vládu kvůli účasti na summitu NATO - ČT24, https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/hrad-zverejni-pavlovo-vyjadreni-ke-slozeni-delegace-na-summit-nato-374857

Český volič: vybrané aspekty rozhodování voličů v … - ResearchGate, https://www.researchgate.net/profile/Radek-Pilecek/publication/390732085_Cesky_volic_vybrane_aspekty_rozhodovani_volicu_v_typove_odlisnych_regionech/links/67faf8bcded433155728626a/Cesky-volic-vybrane-aspekty-rozhodovani-volicu-v-typove-odlisnych-regionech.pdf

ANO vysálo antisystémové strany. Pětikoalice naráží na malou podporu v chudších mikroregionech, kde navíc vzrostla účast - PAQ Research, https://www.paqresearch.cz/post/ano-vysalo-antisystemove-strany-petikoalice-narazi-na-malou-podporu-v-chudsich-mikroregionech-kde-navic-vzrostla-ucast/

Je pozdě, prezident už s kompetenční žalobou nemá šanci, říká ústavní právník | Impuls, https://www.impuls.cz/zpravy/domaci/petr-pavel-andrej-babis-kompetecni-zaloba-summit-nato-turecko-ankara-jan-kysela/