DARJEEL: S tím pomalým přístupem souhlasím :)
Osobně si poznání "dávkuju", je to můj subjektivní, mě přirozený a plynulý proces učení se.
Dejme tomu, že si přečtu zajímavou knihu. Pak řeším nějakou dobu světské záležitosti a jen se k ní občas vrátím v myšlenkách, nechávám spíš pracovat podvědomí a intuici.
Když se mi zrovna nechce nějaké věci integrovat, nechávám to plynout. Vychází to u mě ze zenového - když něco chceš, jsi od toho na míle daleko -
A ony pak ty podněty, ti lidé, postřehy a uvědomění přicházejí tak nějak samy. :)
Nejdál jsem se zatím v životě posunul, když jsem to přestal chtít :)