Rozhovor se Švankmajerem v aktuálním Týdnu (výňatek)
- Stát je podle vás řízené násilí. Nejspíše nemáte zrovna rád nálepky, ale asi se těmito postoji hodně blížíte anarchistům. Jaký je váš komentář k výsledku posledních voleb? Proč podle vás komunisté tak zabodovali? Lidé jsou tak zhnuseni, nebo zapomněli?
"Stát je organizované násilí" je věta z Leninovy knihy Stát a revoluce a v podstatě to odpovídá Freudovým názorům a je to i krédo anarchistů. Potud jsem freudián i anarchista. Paradoxem ovšem je, že za současné situace, kdy je veden zběsilý tlak na privatizaci státu, a tím i na oslabení jeho sociálních funkcí, útok na stát jako určitého garanta demokracie a právního prostředí, tak na tuto pravdivou větu je třeba teď, v tomto dějinném úseku "zapomenout" a se zatnutými zuby stát hájit. Zdá se totiž, že se Karel Marx ve svém historickém materialismu mýlil a po pádu kapitalismu nás nečeká beztřídní společnost, ale návrat k feudalismu. Vypadá to, že "tradiční bohaté rodiny" - jak je nazývá sociolog Jan Keller -, které už teď vlastní osmdesát procent veškerého bohatství světa a chtějí i zbytek, se pokoušejí o revanš za Francouzskou revoluci.
- Takže se spíše "přidáváte" na stranu těch, kdo volili levici a komunisty, aby pravice už dále nemohla pokračovat v oné "privatizaci státu"? Čili v tomto smyslu, ač jste sám asi antikomunista, jejich volbě rozumíte?
Nevím, kde jste vzali toho antikomunistu. Surrealisté vždy byli levičáci. Jsem antistalinista s trockisticko-anarchistickou "úchylkou". Ale strašit dnes, kdy sovětské tanky už dávno nestojí na našich hranicích, stalinismem je demagogie a manipulace s veřejným míněním, která má odvrátit pozornost od marasmu současné politiky.
- O reklamě říkáte, že to je náhražka církevního umění a nástroj manipulace...
Komerční reklama je ikonografické umění konzumní společnosti. Kdo se na ní podílí, je kolaborant a zaslouží si opovržení.
- Jak se jí vyhýbáte, když nás pronásleduje na každém kroku? Dají se před ní zavřít oči, zacpat uši?
Myslím si, že i když do vás horem dolem hustěj pitomosti, že se nutně ještě nemusíte stát pitomcem.