A ještě...
Severní Korea opravdu dnes vyzvala cizince zdržující se v Jižní Koreji, ať buď opustí zemi, nebo ať se seznámí s opatřeními civilní obrany na ochranu a evakuaci civilistů v případě války. Před chvílí jsem dočetl oficiální dokument na toto téma ze severokorejského ministerstva zahraničních věcí.
Japonsko na tyto všechny události minulých dní reaguje rozmísťováním obranných raket kolem velkých měst a strategických cílů, mobilní rakety jsou dokonce na veřejných místech, hlavně kolem ministerstva obrany a dalších vládních úřadů v hlavním městě Tokiu.
Dnes první den naprosto ztichla zvláštní průmyslová zóna Kaesŏng, Jihokorejci do ní nebyli vpuštěni, severokorejští dělníci nepřišli do práce. Včera jsem si pečlivě prostudoval severokorejské dokumenty, které vysvětlují důvody, proč se rozhodli zónu dočasně uzavřít. Jsou zde dva hlavní body:
1) Severokorejci se cítí morálně poškozováni současným způsobem informování o této zóně v jihokorejských a západních médiích. Poukazují na to, že tato média tvrdí, že zóna představuje velký (nepostradatelný) zdroj finančních příjmů pro severokorejskou vládu. Severokorejci si myslí, že tyto informace nejsou pravdivé, že mnohem větší zisk z této zóny mají jihokorejské firmy, které zde používají severokorejskou levnou pracovní sílu a nemusejí hledat podobné pracovní síly v Číně. Poukazují také na to, že z příjmů jihokorejských firem má zisky v podobě daní i Jižní Korea a že vzhledem k cenám prodávaných výrobků jsou daňové příjmy Jižní Koreje mnohem vyšší než příjmy Severní Koreje, které pocházejí přímo jen z pronájmů prostor v zóně a nepřímo z platů pro severokorejské dělníky. Zdá se, že Severokorejci chtějí přerušením práce v zóně dokázat, jak významný podíl v jihokorejské ekonomice tato zóna představuje, a prostřednictvím firem, které jsou na výrobě v zóně závislé, vytvořit tlak na jihokorejské politiky, a tedy i na jihokorejskou armádu.
2) Severokorejci dále argumentují tím, že jihokorejský ministr obrany Kim Kwan Jin minulý týden hovořil o možnosti invaze zvláštní jihokorejsko-americké jednotky, která by vysvobodila Jihokorejce, pokud by se je Severokorejci rozhodli v zóně zadržovat jako rukojmí. Severní Korea říká, že by si Kim Kwan Jin mohl takovou situaci i vymyslet a použít ji jako záminku pro invazi do zóny, i kdyby tam Jihokorejci skutečně zadržováni nebyli. Tedy z pohledu Severní Koreje je nyní lepší zónu uzavřít a zastavit v ní veškeré práce, protože tak v zóně nemohou být přítomní ani žádní Jihokorejci a nejde tedy ani tvrdit, že jsou v zóně drženi jako rukojmí.
Oba zmíněné důvody mají čistě severokorejskou logiku, která nemusí vůbec odpovídat realitě, ale je to jejich vidění světa a oni jednají podle tohoto vidění. Obávám se, že severokorejští představitelé stále více trpí představou, že je svět nebere dostatečně vážně. Oni jsou natolik ponořeni do svého vidění světa, že jim nyní může unikat realita kolem nich. Mohou se rozhodnout udělat nějaký zásadní krok, byť by to byl pro ně krok sebezničující, jen aby neztratili tvář sami před sebou… Severní Korea je ghetto a myšlení ghetta může postihnout i ty, kteří toto ghetto stvořili a ovládají je; je to jako u sekt a Korejci (obecně) mají sklon k fanatickému sektářství a hysterickému jednání, je to jejich národní povahový rys; u Severokorejců je pak toto nebezpečné myšlení umocněno mnoha desítkami let odtržení od světa, kdy se navzájem přesvědčují, že jejich cesta je jediná správná a že to musejí dokázat celému světu. Svět si neuvědomuje (nepřipouští) jeden zásadní aspekt korejské kultury, a to je demonstrativní (protestní) veřejná sebevražda… Severokorejští představitelé jsou schopni dělat nebezpečná mezní rozhodnutí, protože mají jiný hodnotový systém než ostatní (světoví) politici.
Podle zpráv od našich lidí v Severní Koreji tam zatím probíhá až na mimořádná vojenská cvičení naprosto normální život, lidé se připravují na oslavy narozenin „velkého vůdce“ Kim Il Sunga, v rámci dobrovolných akcí uklízejí město, upravují parkové plochy. Na venkově probíhají naplno jarní zemědělské práce, tam se k lidem nedostávají ani exaltovaná vládní prohlášení, jejich život probíhá naprosto poklidně jako v minulých letech. Nevím, jak severokorejský režim vysvětlí svému obyvatelstvu, že dnes více než 70.000 lidí ze Severní Koreje nešlo do práce ve zvláštní průmyslové zóně Kaesŏng, ale je dost možné, že se takovou věcí vůbec nebudou zabývat a nebudou považovat za nutné to svým občanům vysvětlovat. To neinformování lidí na venkově o současné vypjaté mezinárodně politické atmosféře je divné…