VYHULENY_UFO: ale bez kontextu není myšlenky. A to, cos provedl teď je bagatelizace, postavená na relativismu že vše je jedno, respektive tak jak to chci já nebo se domluvím s kamarádem a nic obecného není a neplatí.

Takže nakonec říkáš, žes něco řekl, ale je to stejný jako kdybys nic neřekl, protože je to jedno.

jinak pro zajímavost.... pan Uhl se necítí dotčen, s Chomskim spíš souhlasí. Tak i podobně několik dalších, tentokrát mých blízkejch, včetně jednoho co seděl za tisk literatury. A nakonec někdo u Uhla ocitoval starej citát od Stanislava Komárka:

"Když jsem v roce 1983 líčil v traiskirchenském lágru peruánskému spoluuprchlíkovi zhovadilost a nepravosti tehdejšího Československa, můj protějšek poslouchal s živým zájmem. "Mučili tě, viď?" zeptal se nakonec. Po záporné odpovědi usoudil "Aha, tak vám aspoň zabili někoho z rodiny?" Když ani to ne, uchýlil se k možnosti poslední: "No, hlad jsi ale měl, ne ?" Neměl. Peruánec potřásl nechápavě hlavou - tak kde je problém? Tehdy jsem si myslel cosi o mezikontinentálním nepochopení a tupcích, ale když jsem o řadu let později viděl Limu, došlo mi, že má bývalá vlast byla proti tomuto nominálně demokratickému a kapitalistickému rejdišti pravou oázou hojnosti, pořádku, zákonnosti a lidumilství. Z režimů skutečně opresivních byl ten Husákův výjimečně nekrvavý, ale zato neobyčejně konsekventní a mstivý, s vynikající pamětí, která nezapomene nikomu a nikdy."

HAROLD: tak co bys cekal v zemi, kde je po zpackanych volbach apel haškovců na odstoupeni Sobotky nazyvan "pučem" :)

Za chvili si daj dva fotri facku v hospode a v novinach se o tom bude psat jako o holokaustu...

a je to jeden z problémů disentu, na kterej ale už upozorňoval i Chudožilov. Byla tu opozice a tam mnoho lidí a někteří hovořili, že jsou v opozici, protože se u nás porušují morální i etické věci, svoboda i důstojnost člověka a ty jsou nadčasové a platí univerzálně. S tímto, se ztotožnila i velká část obyvatel československa a později české republiky. Pak přišlo to zjištění, ta doba pádu popularity Václava Havla, kdy se zjsitilo, že po nasednutí na mocenské pozice najednou toto univerzum přestalo pro mnohé lidi platit, a že to podléhá i třeba podnikatelským zájmům nějakého toho silnějšího podnikatele, nebo prosté vypočítavosti poradce ministra. A Havel s tím začal pracovat taky velmi - řekněme flexibilně. U postoje války v Jugoslávii to pak bylo o to silnější, navíc šlo o konflikt támhle kousek za Vídní.
Ty argumenty pak přestaly platit, hlavně pro veřejnost a ta začala nejdřív být pragmatická a nakonec (dnes) cynická. Původní představy ale o ČR i o tom co bude pro lidi znamenat byly hoodně jiné.
Dnes toho využívá komunistická propaganda, když cynicky nabízí svoji pravdu, pravdu normalizace. Ani to pro ni není moc těžké, když v tisku někdo prohlásí za "bojovníka" Vondru, kterej vede velmi nákladný a drahý život, samé návštěvy drahých podniků a těch nejlepších jídel. NIkdo více "nelidový" se už projevit nemohl.
Chomskimu se nakonec podařilo celou situaci jen vypíchnout a bulvár to pak jenom podrtrhnul.
Taky při zmíňce lat. americké opozice nezmiňoval žádný komunisty (naopak označil ty frakce podporované CCCP za vrahy), ale katolíky. Holt tentokrát mluvil sám, nikoliv - jako v minulosti - jej zde nikdo neinterpretoval proti Havlovi, jak by se české levici líbilo nejvíce.

A je dobré si přiznat, že pád Havlových ideí, jejímž základem bylo že ta svoboda a důstojnost je univerzální a nakonec vždy vyhraje, se skutečně stal a že to nebylo zrovna příjemné a že se ta demokracie chytla za blbej konec.

VYHULENY_UFO: opakoval to v kontextu, kterej jsem ti už pastnul. V tom rozhovoru pak k tomu ještě patří druhej odstavec:

Podle vás tedy mnozí bývalí disidenti získali pocit nadřazenosti?

Zdá se mi, že se prostě ztotožnili s imperiální mentalitou. Vzpomínám si na jeden univerzitní večírek z roku 1956. Bylo to po sovětské invazi do Maďarska. Všichni byli rozzlobeni na Rusy. Řekl jsem, že invaze do Maďarska je hrozná, ale to, co právě dělají Britové v Keni, je mnohem horší. Zavládlo úplné ticho. Základem imperiálního myšlení totiž je, že se někteří lidé za lidi vlastně nepovažují – můžete je libovolně mučit, zabíjet, zavírat, ale nikoho to nezajímá. Nemají jako lidé hodnotu. Takže když bylo v minulých letech zabito pět milionů lidí v Kongu, je to jedno. Bohužel, tento typ myšlení je v nás hluboce zakořeněn.

//takže to celou dobu řešil a řeší jako otázku humanitní, nikoliv zneužívání jednoho tématu proti jiným lidem.
A v této souvislosti to pak opakoval dokola i an tiskovce.

V minulosti jste kriticky psal o Václavu Havlovi, kterého jste porovnával s disidenty v zemích pod americkou sférou vlivu. Jak dnes postavu Havla hodnotíte?

Václav Havel byl statečný muž, který bojoval za práva svých lidí. Nebál se jít do vězení, byl opravdu odvážný. Ale bohužel, jeho přístup k mnoha dalším zemím byl šokující. Porušování lidských práv ze strany USA ho nezajímalo – ačkoli probíhalo v době, kdy už jste vstoupili do NATO a byli jste součástí Západu. Ale to není jenom problém Havla. Spousta bývalých východoevropských disidentů se chovala stejně. Myslím si, že to souvisí s tím, že měli podporu nejsilnější země světa a po pádu sovětského bloku si připadali výjimeční. Jiní disidenti takové štěstí neměli. Pokud jste bojoval za lidská práva v Salvadoru, Amerikou podporované eskadry smrti vám naopak mohly vystřelit mozek z hlavy. Mezi západními akademiky a intelektuály bylo velmi rozšířené jezdit do východního bloku a navštěvovat tamní disidenty. Málokdo z nich jezdil navštěvovat disidenty v Guatelmale nebo na Filipínách. Ti nikoho nezajímali, což vedlo k představě, že disidenti ve východním bloku jsou jediní utlačovaní lidé na světě.




//jak jsem psal, pokud někoho kritizoval, tak spíš západní (vlastní kolegy) akademiky a politiku vlastní země. U Havla projevuje maximálně zklamání z jeho pozdějších postojů, což u nás... je to samé.

btw. je vtipný, jak lidi co nemůžou přijít Havlovi na jméno, se jím najednou hájí a padají slova jako "boj pro komunismu"...

jako kdyby tu byla nějaká bojová linie... a nebyla revoluce – poslední z celýho východního bloku, dokonce až potom co padla Berlínská zeď a česká KSČ začala sama vyjednávat.