vůbec nevím, jak to nazvat, ale to, že ti nejde o sebe a že trpíš spíš za ostatní .. hrdinství, lidskost, charakter... ale klobouk dolů před tou paní:
.. Zdůrazňuje přitom, že o sebe nikdy strach neměla. Přišlo jí to naprosto přirozené.
Proti srsti jí ale bylo to, že trpí jiní lidé – to, jak zemřel otec, jak strašně trpěla maminka. „To těm mstivým zločincům nelze nikdy odpustit“, říká.
Před očima má stále poslední setkání s maminkou ve věznici na Pankráci. Přinesli ji na nosítkách. Tehdy teprve devětačtyřicetiletá inženýrka z vlastenecké rodiny byla v zuboženém stavu a nemohla již téměř ani mluvit. Za několik týdnů po tomto krátkém setkání manželka hrdiny protinacistického odboje v komunistickém kriminále zemřela...
Sestra bratří Mašínů má šanci získat zpět statek. Takto vzpomíná, jak se jí mstil komunistický režim | HlidaciPes.org
http://hlidacipes.org/...-bratsi-masinu-uspela-u-ustavniho-soudu-jak-se-ji-mstil-komunisticky-rezim/
(jinak článek nijak objevnej)