FIN: Ne, pokud byly jasně definované tři základní pilíře socialismu = diktatura proletariáty, nedílná vedoucí úloha KSČ a společenské vlastnictví výrobních prostředků, tak do toho žádnou demokracii nedostaneš. Jak chceš dostat demokracii do diktatury? Lidová demokracie jak předstupeň socialismu byl pouze ideologický konstrukt, který stavěl na tom, že každý pracující de podílí (ovšem prostřednicvím strany) na vedení státu. Což byla samozřejmě jen pitomost. Existence Lidove strany byla sice možná, ovšem bez vlivu na řízení a vedení. Ovšem, občas se nějaký lidovec na pozici objevil, tam ovšem plnil program KSČ, nikoli vlastní strany, a i kdyby, program lidovců stejně schvalovala KSČ.

HWLLFFRDD: Ano ten clanek dava vetsi smysl. Jenze vubec nezminuje to, ze v rozhovoru s Klimou MP stale mluvil o minule "jakesi demokracii, ktera nebyla liberalni", ale vyhyžbal se sdelit, jaka demokracie to vlastne byla (lidove demokraticka?). To byl prvni minel, druhy byl a je i v tomto clanku, kdy rozdeluje obdobi komunisticke vlady u nas na jakesi tri etapy - padesata leta, dubcekovske obdobi do 68 a obdobi normalizace, bez navaznosti. Zabyvat se normalizaci a jeji podporou u lidi, bez toho, co bylo v padesatych letech a tesne po 69 nejde, ignorovali bychom zkusenosti starsi generace, vychovu, rezignaci na moznou zmenu atd, to vse melo velky vliv na nastoupivsi konformismus a jakysi konsensus. Ja ho nepopiram, ja jen tvrdim, ze to s demokratickym rozhodovanim vetsiny nema moc spolecneho a uz vubec se z toho neda usuzovat na jakousi formu demokracie.

BONGI: No, ono by ho to chtělo trochu spíš číst a nebejt zabejčenej nad svejma vlastníma předskudkama... Pak by člověk neřikal, že Pullmann řiká něco, co neřiká... Ale to bysme nesměli bejt v Česku, no...

HAROLD: Člověk, který v otevřeném rozhovoru označí jako demokracii (ne sice liberalní demokracii) systém, který deklaroval jako dva ze svých pilířů DIKTATURU proletariátu a Vedoucí ulohu komunistické strany =rozuměj DIKTATURA pod VEDENÍM KSČ, rozhodně ne výborně.
Člověk který srovnává konformismus a konsensus širších vrstev obyvatelstva vyvolaný strachem, represemi a zkušenostmi z prvního vražedného období likvidace opozice a oponentů, se svobodně se rozhodující veřejností, rozhodně ne výborně.

Michal Pullmann pochází ze Slovenska a v letech 1980 až 1986 žil v Moskvě, kde jeho otec, chemický odborník, pracoval v sekretariátu RVHP. Michal Pullmann vystudoval historii a sociologii na Karlově univerzitě a tamtéž roku 2003 získal doktorát z hospodářských a sociálních dějin. Absolvoval také studijní pobyt v Německu. Svým náboženským přesvědčením je luterán a svou filozofickou orientaci označuje jako postmarxismus. V únoru 2018 se stal děkanem fakulty, na které od svého absolutoria učí.[3]

co cekat od staryho bolsevika?