84. výročí.

NJAL: Ano. Centrální řízení a plánování není samo o sobě úplně negativní, pokud se děje na úrovni např. velkých firem. Globální společnosti od boomu decentralizací už před více jak deseti lety přistoupili k centralizování řízení a plánování v určitém rozsahu, kdy jednotlivým podnikům nechali určitou volnost v hlavní činnosti. Ale například pro logistiku a plánování výroby je nákladově i operativně lepší určitá míra centrálního plánování. Jenže tohle vše neplatí, pokud se to děje na úrovni státu - státem řízené a plánované ekonomiky, kdy neexistuje vnitřní konkurence jako motivátor a korektor. Jediná konkurence je u vývozu na zahraničním trhu a při dovozu. Jenže obě tyto formy byly státem omezovány - první politickým rozhodováním, druhá finančními valutovými možnostmi státu. Navíc Československo po 48 tvrdě přecházelo na těžký průmysl po vzoru SSSR, kde bylo povětšinou závislé na dovozu surovin a tradiční zpracovatelský průmysl degradoval a stagnoval - nebyly peníze na licence, neinvestovalo se do vývoje atd. Dalo by se říct, že u nás bylo vlastně centrální řízení a plánování na úrovni státu podřízené centrálnímu řízení a plánování RVHP pod vedením SSSR. To byl ovšem zabiják prorůstové ekonomiky, jen udržoval jakousi normativní úroveň, oddalující krach. SSSR se svým velmi špatným zpracovatelským průmyslem, potřebovalo satelitní státy pro výrobu spotřebního zboží a komponentů další výroby a tak se tlak na zavádění a rozvoj těžkého průmyslu změnil v šedesátých letech na zpracovatelský. Jenže zase podle představ SSSR - velkopodniky, omezení vývozu mimo RVHP, platby formou dodávek surovin, neschopnost plánovat potřeby (výroba na sklad). Ztráta satelitů po 89 byla pro Rusko velká ekonomická rána a rozpad RVHP také.

NEVILL: A taky jak nebyla konkurence, tak treba nektere vyrobky vyrabela jedina obrovska tovarna, misto nekolika mensich. A kdyz ta pak z nejakeho duvodu prestala vyrabet, tak se pak napriklad resilo, cim si vytirat prdel. :-)

nebo by bylo lepší neříkat nic, než odkazovat na jeho minulost. O metály mu přece nejde.

OPERAHYPNO: to možná jo. Kdyby prostě řekl, jak to bylo a proč to udělali, zvlášť když mu nic nehrozí, ani bych nic nenamítal.

CHORCHEOS: to samozřejmě je, nicméně to zapadá do narativu "chovali jsme se podle válečných pravidel komunistického boje" protože Josef v tu chvíli byl lidovej soud i vykonavatel zároveň.
Zároveň si myslím že ta argumentace není ale ložená takhle. Mluví o tom kdo to byl v kontrastu narativu: Byl to jen obyčejný člověk který dělal svojí práci.A možní i tím poodhaluje, co to znamenalo v tehdejším newspeeku obyčený člověk. Zaroveň pak ve světle jiných informací například o svém životě - že oni sami byli cvičení ruskou rozvědkou nikdy nezamlčuje a techniky které se tam naučil ani nijak neodsuzuje.

Tak sem zkusil udělat trochu researche na tzv. vlastní pěst.

O životě Honzátka uvádí JAN KALOUS ve studii Reflexe případu bratří Mašínů v dobovém kontextu například toto:

V květnu 1945 se mladý Honzátko účastnil odzbrojování německých vojáků a v rámci brandýské organizace Pěst tzv. čištění pohraničí, konkrétně v okolí Oseku u Duchcova. V dotaznících k tomuto období bez bližších podrobností uváděl, že byl od 1. května 1945 partyzánem, respektive členem rudé gardy pod velením Rudolfa Šrůty.

přičemž pak v dalším zdroji o brandýské organizaci Pěst (Petr Čeněk, zastupitel města BnL: Dozvuky II. světové války):

Do 5. 9. 1945 bylo vzato do vazby na 398 osob z celého okresu. Celou řadu konfliktů vyvolalo počínání partyzánské skupiny Pěst, která si přisoudila právo zajišťovat podezřelé a provádět domovní prohlídky. Rozruch vzbudilo také „přepadení“ houšteckého lazaretu partyzány, kteří zde u německých pacientů provedli důkladné prohlídky a zabavili mnoho osobních věcí, které odvezli. Fakt, že se přepadení odehrálo až 22. 5. 1945, tedy v době, kdy lazaret spadal pod staroboleslavské velitelství nebyl brán partyzány v potaz. Národní výbory byly tak zavaleny prací, že jejich členové téměř neopouštěli úřady a drtivou většinu záležitostí vyřizovali ústně.

přičemž první zdroj uvádí ještě výčet útvarů, kde Honzátko v příslušných letech sloužil - tam by asi taky šlo jít po jednotlivých událostech na těch hranicích a rekonstruovat alespoň z části to čeho se mohl účastnit. Píše se tam například:

Podle kádrového posudku okresního velitele NB v Brandýse nad Labem vrchního strážmistra Jeníčka z 10. dubna 1951 (v němž Honzátko figuroval jako zástupce velitele stanice v Čelákovicích) byl hodnocen v zásadě pozitivně jako „iniciativní orgán“: „Úspěšně se zapojil v zákrocích proti škůdcům veřejného zásobování, a to v obci Toušeň, kde bylo odhaleno velké množství zásob potravin a jiného zboží.“

NJAL: žádný komunista nebo člověk ve službách nebyl nevinný, už jen právě tím že byl komunista a nebo ve službách. tohle je ale rozhodně zajímavá informace, která teda teď drahně chybí Novákovi i Rambouskovi v knihách.