Přišel mi ke stolu šéf a povídá:
"Hele, víš, že tady nemáme žádnej dress code ani jiný pitomý nařízení, ale s tím svým stolem už bys fakt mohl něco udělat."
Chvilku jsem nevěděl, co myslí, ale pak mě napadlo, že má možná na mysli ty hromady talířků, plastových kelímků, tuny časopisů, neumytý hrnek od kafe, vrstvu šanonů a papírů několik decimetrů tlustou apod.
Tak jsem se do toho pustil a musím uznat, že to má něco do sebe. Pravda, naplnil jsem odpadkový koš, jednu velkou krabici na sběr a v jídelně se na mě vyčítavě podívali se slovy: "No, my už jsme si říkali, že tu máme nějak málo nádobí," ale zase už se mi nelepí ruce ke stolu, na všechno je dost místa, věci jsou tam, kde je hledám, atp. Nedělám si iluze, že to vydrží, ale je to celkem fajn:).