Mladí by měli přestat makat, říká profesor David Graeber z London School of Economics | Prigl
http://prigl.cz/...i-by-meli-prestat-makat-rika-profesor-david-graeber-z-london-school-of-economics/
...
Jste zastáncem konspirační teorie, že vládnoucí třída udržuje lidi zaměstnané, aby se nebouřili?
Problém je už v pojmu konspirační teorie. Prostě lidé, kteří něco ovládají to nějak ovládají a už tahle elementární logika se nazývá konspirační teorií. Fakt je, že každý rok se v Davosu potká určitá skupina lidí a baví se o tom, co budou dělat. Otázka je, jestli dělají opravdu to, o čem si tam povídají. Jestli ano, pak se nejedná o žádnou konspirační teorii. Není na tom nic tajného.
Prostě si neumím představit, že by měl někdo na světě schopnost si říct: potřebuji mít společnost v takovém a takovém stavu a dosáhl toho.
Není to jeden člověk, ale zájmové skupiny, kteří mají svoje think tanky, umísťují správné lidi na správná místa – do médií, vlád a podobně. Někdy jim to vyjde, někdy ne. Jediný problém konspiračních teorií je v tom, že tyhle snahy považují za efektivnější, než skutečně jsou. Samotný fakt, že lidé, kteří ovládají věci, je stále ovládají, ale znamená, že minimálně částečně jsou úspěšní. Neexistuje jeden univerzální ďábelský plán, ale dílčí operace. Stejně tak mezi vládnoucí třídou panují rozdílné názory. Každopádně se toho děje víc, než bychom si rádi přiznali.
Může proti tomu bojovat lempl, jako jsem třeba já?
Lidé myslí ve dvou škodlivých extrémech: na jedné straně máte konspirační teorii, která tvrdí, že nějaký chlápek ovládá celý svět, a to je samozřejmě hloupost, na druhou stranu sociální teorie determinismu, říká, že nikdo nemůže nic doopravdy změnit. Ale třeba já jsem byl zapojen do společenských hnutí, v Global Justice Movement jsme vybojovali některé věci i proti hráčům jako je WTO. Spousta lidí pak říkala: to by se stejně stalo. Prostě neuvěřili, že je možné měnit dějiny. Ale jasně, že je to možné.
Takže je tady naděje, že síla slova nějaké odhodlané skupiny se může měřit s těmi, kdo vlastní média, ropné plošiny a továrny?
Těžko říct, jak svět funguje. Jsou tady různé mocenské bloky s častokrát rozdílnými pohledy a zájmy. Jejich vztahy jsou nesmírně komplikované. Problém konspiračních teorií je, že to všechno zjednodušují. Teď například je vidět v nejbohatších kapitalistických zemích rostoucí konflikt mezi politickou třídou, která byla naprosto podchycená určitými ekonomickými zájmy, a technokraty, kteří mají jejich politiku zavádět. Ta druhá skupina si uvědomuje, že je to naprosto neudržitelné a míříme ke krachu. A vím to, protože tihle lidi to někdy říkají přímo mě. No a jestli to lidi z FEDu a Bank of England říkají mě, pak je tady fakt problém.
Existuje nějaká vyšší úroveň moci, která by stála nad těmito mocenskými bloky v pozadí?
To ani ne. Například v Americe je zjevné, kdo za kým stojí. Republikáni hájí zájmy těžařského průmyslu, středního byznysu a dokonce se místy zdá, že jsou na ni napojení i lidé z pracující třídy, demokraté pak zastupují manažerské elity, obě strany stejnou měrou ovlivňuje Wall Street. Z tohoto hlediska bychom ho mohli považovat za nejvyšší mocenskou úroveň.
Takže když chce člověk něco prosadit nebo něčemu zabránit, ví za kým konkrétně má jít?
To je legrační věc na velkých hráčích – že to o sobě přiznávají. Nepotřebujete na to konspirační teorie. Je zajímavá samotná historie konceptu konspirční teorie. V Americe o tom lidé začali mluvit v padesátých letech, kdy vláda poprvé utajovala ve velkém věci kvůli studené válce.
...