LAUNCHER: číst: cokoli - komentáře v německojazyčných klubech na redditu (/buecher), hesla na wikipedii, recenze na goodreads... YT je naprosto nevyčerpatelná studnice videí na nejrůznější témata v nejrůznějších jazycích, na různých úrovních a s různými mluvčími, jen si najít, u čeho se chytíš a kdo ti bude konvenovat.
U knížek - opět: cokoli, třeba německé překlady nečeho, co znáš z jiných jazyků (já jako první knihu v němčině četl německý překlad Farmy zvířat, ale to teda tak úplně nedoporučuju, pokud teda nechceš zahájit rozšiřování slovní zásoby masivní porcí zemědělské terminologie :-] ) - nebo krátké povídky (do němčiny je přeložená třeba spousta klasické sci-fi, a takový Sheckley nebo Brown mají spoustu celkem jednoduchých vtipných povídek)... většinou rychle zjistíš, jestli je ten text na úrovni, se kterou už se se slovníkem popasuješ, anebo ne (například Mann: ne, to ti můžu celkem i zaručit).
Podstatné je ponořit se do toho a neustále se aspoň pasivně vystavovat tomu, co už znáš, aby se to zafixovalo, i tomu, co ještě neznáš - i krátká povídka funuje jako svého druhu frekvenční slovník. Až si to samé slovíčko budeš hledat podesáté, to už si ho radši zapamatuješ - já si třeba u některých slov pamatuju i tu knihu, která mě donutila si ho všípit (erörtern mám z Brocha :-D, pletlo se mi s erröten)
Poslouchat aktivně - "aha, tohle slovo znám, aha, tohle je příčestí minulé toho a toho, aha, tohle bude nějaká podmiňovací větná konstrukce, kterou ještě neumím..."; důležitější slovíčka si vypisovat.
Mluví ze mě teď čerstvá zkušenost s italštinou - koketoval jsem s ní po vlastní ose, bez lektorů, bez kurzů, sám samotinký už léta metodou přískokem vpřed, ale pak jsem si tak přede dvěma roky řekl, že se do toho pustím, a začal trávit čas právě tak, jak jsem popsal - /libri na redditu, italská wiki, na YT kombinace urbex/booktube/let's play (prvé a poslední mé guilty pleasures), a to by člověk neřekl, kolik slovíček pochytíš, když urbexer v polorozpadlém baráku vstoupí do místnosti a začne, aby řeč nestála, jmenovat věci, které vidí - od hrníčku po schodiště :-] - to samé třeba názvy knih... Chvíli to trvá, ale časem se ta kvantita začne měnit v kvalitu a člověk najednou zjistí, že chytá i vtípky a začne si poznamenávat - a pamatovat - i obskurní slovíčka (přičemž platí, že žádné slovíčko není dostatečně obskurní), idiomy, reálie atd., fixuje si různá méně běžná příčestí...
(podotýkám, že mi jde skoro jenom o to, naučit se italsky pasivně, primárně abych mohl italsky číst knihy - já na aktivní užívání jazyků obecně nemám tak úplně ustrojený mozek, takové to: "Manna v originále? Ale prosím, beze všeho! Objednat si v kávu a pohovořit s obsluhou o počasí? Já bych prosím raději ne." - ale tak od toho máš pak tu lektorku a hodiny :-)
A teda u němčiny - netuším, co je v osnovách na jaké úrovni, ale důrazně doporučuju co nejdřív se seznámit s konjunktivem 1 - ten je naprosto všudypřítomný a je to mimořádně mocný stylistický nástroj, tak ať tě to neplete. Podobně - dělá divy, když se člověk naučí slovíčka, která organizují čas a prostor (nahoře, dole, tam, odkud... včera, později, nejprve), a tak, která určují smysl a souvztažnosti (různé spojky, všelijaká protože, neboť, aniž).
Uf, jsem se rozkecal.