VESNACH: Hele, Ty jsi začal se "základní vojenskou službou". Já Ti na to odpověděl, že základní vojenská služba, ani KZP v dnešní podobě, nemají úplně relevanci pro střeleckou přípravu nebo taktiku a pohyb po bojišti. Moje reakce o 90 % zdejších členů reagovala jen a pouze na KZP (tj. to co Ty označuješ jako základní vojenská služba). Netroufám si tvrdit, že 90 % zdejšího klubu by přestřílela, například, útvar ochrany ministra VP. Ale třeba oproti pluku chemické ochrany nebo protiletadlovému pluku bych jim i fandil (ale to je spíš k dokreslení toho, že na úrovni AČR je střelecká i taktická příprava různa útvar od útvaru).
Co se týče dráhy bojovníka - nechci být hnidopich, ale "dráha bojovníka" je překážková dráha - nic, kde by po Tobě v podmínkách AČR někdo střílel ostrýma. Z toho by se asi velení posralo do vejšky :D Ale jak říkáš, každý záložník, který slouží na bojovém útvaru, si může NATO překážkovku na útvaru proběhnout. Strážní roty, obávám se, asi jen ve Vyšpointu.
Kde mám dojem, že se absolutně míjíme vnímáním, je realita celého toho střetnutí. Ty mluvíš o situaci "dostat ránu a racionálně uvažovat", ale oba víme (doufám), že pokud je situace taková, že dostaneš ránu, tak je to všechno v prdeli a tahat pistoli bude až někde dál v pořadí úkonů. Většinou se celá situace semele tak rychle, že těžko něco vyhodnocovat, kromě toho, odkud přišla rána. Tedy, za předpokladu toho, že tomu nepředchází nějaká eskalace, ano.
To, co popisuješ Ty ("vyhodnocujes situaci, aktivne menis pozice a u toho se snazis nepostrelit sebe nebo nekoho v okoli") je spíš situace, kdy zaznělo "kontakt dvanáct!" a hned po tom "družstvo k boji!". V ten moment je opravdu potřeba vyhodnocovat situaci, přesouvat se po bojišti v rámci zvolené taktiky a snažit se střílet jen po nepříteli a netrefit buddyho nebo někoho jiného z týmu.
A ano, tady bych si na moc členů zdejšího boardu nevsadil (chvíli jsem přemýšlel o IPSC, ale tam chybí ta nutnost koordinovat se s ostatními na palebné čáře). Jenže, zase narážíme na to, co jsem psal o něco níž. Pokud chceš "měnit pozici, vyhodnocovat situaci a pracovat v týmu", tak to vyžaduje mít nějakou tu skupinu (jeden je nic, dva jsou team), se kterou můžeš reálně trénovat a připravovat se. No, a tady se optejme, kdo z nás to má? Reálně to mají airsofťáci (z nich je stejně alespoň čtvrtina VzP) a pár dalších lidí, kteří se někde sdružují (nejvýraznější asi jsou B=rdy).
Jenže, aby to k něčemu reálně bylo, znamená to cvičit a cvičit. Drillovat a drillovat. Narovinu, jeden, dva, čtyři kurzy to zase tak nevytrhnou, pokud člověk necvičí.
A pak se začne střílet, začne to bouchat a všechno je zase jinak. Zažil jsem si, jaký to je, když se začne po baráku prohánět zásahovka. Zažil jsem si, jaký to je střílet po chlapovi ve dveřích (ne, na dva metry jsem ho tehdy netrefil, dneska by to už asi bylo lepší). Jenže k tomu, aby tohle šlo reálně trénovat, je potřeba pokokot prostředků (aby to reálně mělo smysl). Protože, pokud to nemá bouchat kolem, tak je to zase ten airsoft (a tam jsme, svého času, dokázali nadrillovat poměrně dost).
Ale jako, řekněme si narovinu, myslím, že nácvik CQB/FIBUA je něco, co by se hodilo k "párové zábavě" právě pro momenty, kdy někdo začne lézt do baráku.
Jen se bojím, že spát s puškou, plate carrierem a nokťákem u postele, se v mnoha párech neslučuje s rodinným životem.