REDSNAKE: Belsky je dobrej, mám jemný a spokojenost velká. nevím jak moc jsou křehké - při pádu atp. ale pracuje se s nima dobře. Občas se stane, že Belsky pošle jako bonus nějaké zlámané zbytky :-) což je bomba :-)

REDSNAKE: Jestli myslíš ty brousky od Jan03, tak můžu po nějaké době používání poreferovat. Aktuální nabídka je zde http://knife.cz/Default.aspx?tabid=54&g=posts&t=32937
Jde o brousky z umělého bílého korundu, hrubosti uvádí od A - nejhrubší až po D, tvarů habaděj. Mám zastoupeny všechny hrubosti. Brousím v kombinaci s minerálním olejem. Když mi to přišlo, tak jsem byl trochu v rozpacích, ale po vyzkoušení rozpaky pominou. Je to rozdílné broušení oproti vodním kamenům, materiál se vůbec neomílá, je prostě tak tvrdý, že zůstává nezměněn. Brus tak neprobíhá velikostí zrn, ale hrubostí dané struktury. Brousek A je tak relativě hrubý a od pohledu neopracovaný, naopak D je prostě vyleštěná lesklá plocha ještě napuštěná brusnou pastou.
Negativa vidím v tom, že to A moc neubídá a pokud člověk třeba přebrušuje úplně novou fazetu když mění její úhel, tak je to fakt nadlouho. Druhé negativum se projevuje u velmi tvrdých a křehkých ostří, kdy při tvorbě fazety třeba u břitev docházelo k vylamování jemného materiálu - což je způsobeno charakteristikou toho kamene. Proto třeba i na Japonce používám jen C a D a základ je netlačit moc na ostří.
Pozitiva jsou naopak to, že brousky jsou dokonale opracované, rovné a rovné zůstávají. Fazetku při postupném přechodu lze vyleštit do totálního zrcadla a u ostrosti do stavu, kdy nejen že holí, ale je to v tom stavu, že chlupy samy při prvním dotyku odskakují a i měkký papír z katalogů to řeže přehnutý v ohybu bez jakýchkoliv problémů.
Jo a ještě jedno negativum - ty jemnější nedávají brusiči zpětnou odezvu, tak si to po tom jezdí a kdyby člověk neviděl úběr a jemnějších postupné špinění oleje, tak má pocit, že vlastně vůbec nebrousí.

MILAZAJICEK: na knife prodává týpek prej super brousky. Zkus tam zagooglit. Já mám Lanskyho, nějakej ten systém a dobrý, ale chybí mi nějakej leštící kámen..

REDSNAKE: tak jsem také objednal. Ještě nějaké kameny na broušení.

HENNYVILLE: Ty vole, to mi neukazu teď takový věci... Bych s ním v současný době krájel leda tak kořínky, který bych vyhrabal pod sněhem :-)

MAOLIS: my měli ten kds na chatě a máti ho úplně dojebala takovym tim "ostřičem", jak se čepel protahuje železnejma kolečkama a taky při tom zohejbala tu rukojeť. Bylo mi to celkem líto a pak jsem na něj narazil v nějaym baziši v perfetnim stavu i s koženym pouzdýrkem za 90,- :)
Trochu jsem ho pošolichal jemnejma šmirglama a je ostrej jak sviňa.
Tak hodně zdaru. Snad se ti taky poštěstí

SAMOUT: Ber ho, je volnej :-) http://www.chefknivestogoforum.com/viewtopic.php?f=16&t=11417&view=unread#unread

Ahoj, sháním tento nožík - nemáte ho někdo navíc ? Nebo nevíte, kde ho sehnat za rozumnou cenu?
Za NErozumnou považuju KDS asi za 500kč nebo víc a pak Boker asi za 450kč. Firma Medin ho už nedělá a Chirana teprve ne. Budu vděčnej za tipy. Kdysi jsem ho daroval kamarádovi a teď jsem po něm silně zatoužil.

Mě se třeba líbí SOG Revolver, ale do ruky bych to asi nevzal, muže to mít pojistku jakou chce, tohle je na mne moc, i když pokud by pojistka šlusla, nemělo by to dopadnout blbě....teoreticky

FINSON: nemehlo? (nechtěně)
FINSON: řešil bych to skládacím fulltangem

Ne, sorry, vývoj musí jít dál, nic proti Axis locku :-)

JIKE: To je přesně ono - a proč bys to dělal, to cinknutí?

FINSON: zrovna dnes jsem použil Victorinoxe bez pojistky na porcování stromku. uplně suchej, pilkou jsem odžezal větve, a ty menší nožem bez pojistky, cinknout o kmen opačně ostřím...

VACA: Já už to tady kdysi psal - svoje nejhorší pořezání jsem si způsobil pevným kukri, když jsem s ním dělal blbosti - jako dospělý :-) Coby kluk jsem měl švýcaráky bez pojistky, čínské backlock "Pumy", půjčoval si tátovu pilu a sekeru... no, to už je jiný příběh. Vyřezávání lodiček z kůry nožem, případně sklízení jmelí nožem v lese bylo vždycky bez problémů...

RIVAN: sekání dřeva ne, na to to není. jako třeba překrojení/přeeknutí kosti, nebo vypáčení z masa. nebo dlabaní čehokoliv, kde vzniká ten blbej pohyb že se při tlaku liner lock prostě vysmekne/ohne. Jak píše Leon, budou i nože, které to mají dobře vyřešené. Já linerlock mám vlastně u TI-Lite a tam už jsem ho musel párkrát dávat dohromady - nezklamal, pouze se povolil. Je fakt, že když kolikrát masakruju i mražený věci že tlačím, a časo beru co mám po kapsách. Už dost kuchyńáků jsem odprasil, od FIskarsu po klasiku. Já asi na to moc tlačim :D + vlastně na Leathermannu :D ale tam to beru fakt opatrně jako malý bonus :-)

MANFRED: no já ale tlačím i druhou stranou, třeba když potřebuju rozvázat kus uzle, a to třeba u bot apod. Nebo tupou hranou něco oškrabat, i druhá strana nože má pro mě dost využití. vlastně veškerý části kudly se dají nějak využít. A nechci být omezen typem pojistky. Jizev mám dost :-/

JIKE: Ne, ono to z druhý strany neřeže, kupodivu. Milá ta pojistka je, ale že bych jí potřeboval....už delší dobu tahám higonokami, protože je to total placka a pohoda.
VACA: S nožem ne, ale superkvalitně jsem se střihnul nůžkama na ovce, takovejma podobnejma

LEON_KOWALSKI: ten stares voyager s VG1 ? nebo ty nový? Carpenters CTS® BD1 Alloy w

VACA: podobného jsem zažil něco i já, a to i s tím linerlockem

Ale tak jistě, že jde především o pocit.

Když jsem byl malý, netušim kolik mi bylo, ale určitě pod deset let. Byl jsem u babičky na prázdninách a půjčil si zavírací nožík kterej byl snad ještě po prabábě. Špičku žádnou neměl, nejspíš byla z nějakého důvodu zabroušená nebo ji někdo ulomil, ale ostrej byl dost. Vlastn neměl žádnou "linii ostří" nýbrž byl po dloouhá léta broušenej "na plocho" po celé délce jako ty vaše japonský kuchyňáky, takže by se dalo říct že byl celkem jedovatej. Řezivej byl díky tomu rozhodně dost, byl vlastně celkem ztenčenej vlivem toho způsobu broušení... Asi nějaká uhlíkovka, byl celej zčernalej, ale né rezavej. Příložky měl z kosti, po hromadě to drželo mosaznejma čepama. Pojistku to nemělo žádnou, jen takový to pero ze shora, už to tu asi zaznělo, ale nevím jak se tomu řiká.

No, prostě jsem s nim dělal naprostý voloviny, i na třea 8mi letýho kluka voloviny. Skončilo to tím, když jsem s nim chtěl rozpůlit nějakou šišku, klacík, lískovej ořech nebo já už nevim co. Ale bezpečně si pamatuju ten nešťastnej způsob jakej jsem zvolil. Na rozpůlení materiálu jsem neměl dostatek síly, a tak jsem jal to položit ja nedalekej špalek/pařez. Načež jsem nožík uchopil oběma rukama a pořádně se do toho opřel svojí vahou. Bohužel tam bylo i trochu dopředného pohybu, a nožík se mi zaklapnul, přez prsty samozřejmě... No rozříznul jsem si asi tři prsty, z toho ty první dva, hlavně ukazováček, dost fatálně. Zastavilo se mi to o kost, kterou jsem si měl tenkrát příležitost i prohlédnout, kdybych chtěl, ale já moc nechtěl. Babička na infarkt, děda mi to nejdřív nějakym způsobem dal dohromady ovázal apod. až potom mě vyplísnil.. Kupodivu se mnou nejeli do špitálu na šití, inu stará škola... Nějak se to srostlo a F pohodě, cit nějakej zůstal, i když "mrtvý místo" bez tam je, ale naštěstí ne na bříšku nýbrž jen podél z boku.. Vzpomínku tedy mám. :)


Když jsem se pak o mnoho let později rozhodnul že si pořídím nějaký nůž který mi bude dělat každodení společnost, zatvrzele jsem si řekl: "a chci tam prostě hrutální pojistku, nekompromisní", i když už s tím nemám v plánu dělat voloviny. O nožích jsem věděl kulový (což vim dodnes:) a tak jsem strávil týdny zkoumánim stovek nožíků až se mi víceméně i dílem náhody dostal do ruky malinkatej benš s axislockem, na svoji maličkost nepoměrně těžkej nožík, "jako tank", a já měl pocit že jo, to bude ono...


Takže moje "conclusion" je: Ano je to především a vlastně jenom o pocitu. Jako vlastně skoro všechno v našich pohodlnejch životech...;)