Musím se k něčemu přiznat. Opakovaně jsem hřešil a teď jsem za to byl potrestán. Zvykl jsem si, že žena i její matka nechávají nože v kuchyni natolik tupé, že s nimi můžu krájet proti dlani věc, kterou držím v ruce. Veškerá osvěta byla marná, nůž je prostě nástroj, ne fetiš, a o nástroje se nepečuje. Jsem se s ťym smyřyl a krájím takhle třeba brambory, v hrsti přímo nad hrncem, výhoda je, že nezašpiním prkénko a je to rychlé a pohodlné.
Dnes na návštěvě u tchyně mě žena požádala, abych našemu synkovi ukrojil krajíc chleba. Vzal jsem starý KDS kuchyňák z kredence, ukrojil krajíc a pak ho ještě v ruce chtěl říznout napůl. A nechal jsem si pod ním levý ukazovák.
Teprve když jsem se o pár minut později z vlastního FAK zafačoval a poutíral krev z půlky kuchyně, mi tchyně prozradila, že si ten nůž nedávno nabrousila, aby se jí lépe krájelo maso na guláš - na takovém tom kolečkovém ostřiči za dvacku, takže jsem se pořezal prasáckým, zvlněným a strhaným ostřím, nicméně se dostalo docela hluboko.
Inu, tak jako se má s každou zbraní zacházet, jako by byla nabitá, tak i s každým nožem se má zacházet, jako by byl ostrý. Dobře mi tak.