Treba ta šrada 308 ma framelock, kterej fakt neni sance udolat. 3mm zaklesnute oceli, rana na hrbet ostri to jen vic zahryzne a pokud je to drzeny v ruce, tak to jeste ruka drzi dovnitr. A taky je to konstrukcne naprosto primitivne jednoduchy. Zadny zbytecny cepy, zadny pruzinky, zadny páčicky, co se jen zaserou humusem.


Muj predchozi EDC Böker Magnum Misson s linerlockem je proti tomu pojistkou uplne trapak, ale stejne se mi za roky pouzivani nikdy nezavrel. Ba vetsina lidi ten nuz nedokaze bez vysvetleni zavrit, a pritom to jde krasne jednoruc.

A obecne mi staci, kdyz tou kudlou muzu naplno svihnout o stul hrbetem a nezavre se. Kdyz timhle testem projde, tak ok. A pritom mnohe vytvory renomovanych znacek u kolegu a kamaradu se vesele privrou, nebo se treba liner kousne vedle cepele a celej nuz se zasekne v nejakym blbym uhlu. I nekolik backlocku povolilo.

Takže u jak u framelocku / linerlocku tak u backlocku záleží na tom, jak to výrobce udělá a taky jakou chytneš sérii.
Já osobně za pevný nůž považuji jen pevný nůž. Cololiv má nějakou pojistku, může (za určitých okolností) selhat.

U backlocku naopak nevíš do čeho jdeš, dokud nůž nerozebereš

backlock Syderco Manix


Spyderco Native

SIRIUS: Záleží na vhodnosti použití. Však vstupuje vždy do toho ta proměnná a to je náhodné použití nezvyklým způsobem. Nejlepší je pevný nůž, bezpochyby a to full tang a kvalitní železo. Pak pojistky typu Back lock, tri-A.D-lock, ty nikdy zatím nezkamaly. (Až na čínský levný shits). A beru to z typu nožů co i něco vydrží (nepočítám noze typu motylek, microtech halo apod). Ještě vhodně jsou pojistky na nižší typy zatizeni jako axis lock (ball apod). Kde se snizuje odolnost cepele vybrusy pro pojistku. Důležité je taky materiál ve kterém je pojistka zasazena a co tvoří pojistku. Už se mi taky hnus frame lock, a ohnul lineclock (když opomenu jak jsem kdysi daval video kde se povolil úplně s čepel sklapla).
Další dobra pojistka je co ma victorinox workchamp, nebo ceska dýka Mikov vystrelovak (z hlediska toho jak drží). Dobře je to i vidět na příkladech testu Andrew Demko, který je zatezuje a je vidět jak která povolí při jistě zátěži a jak. I cíle steel má (tvrdší) ale linerlocky ze se ohnou. U liner či frame si nevybavuji šle spis oboje i při nejakem zacházení jsem při pohybu otevřel rukou pojistku (což má lépe resen crkt (lock pojistky)) ale to nevylučuje to ze ten plech či tenký kus kovu je náchylný na ohnuti. Back lock dobře udělaný by se neměl stisknout rukou ani při těžší práci (Spiderco police) kupříkladu má vybrus na části pojistky co se Macka rukou (aby snížili možnost nechtěného otevření).
Já nakonec zjistil ze krom Back lock typ pojistky me Zetík žádná jiná ve své retenci neuspokoji. (Ne dlouhodobě) a nůž má vydržet generace (jako zednicky nůž s backlock po Pra-dedeckovi). Za par mu bude 100let :-).

Vím ze některým vydrží hodně i liner lock (jak píšu je to v rámci typu použití). Jenže tam je jednoduché vysvětlení. Ty plochy u ty pojistky se třou a časem změní své vlastnosti vzhledem k užívání. U backlocku ne. Tam pokud je Ta hrana ostrá tak se max zakulati šle na vliv s funkci pojistky to nemá... žádný. Tam spíše jde pouze o materiály, ze kterých se skládá a v čem s na čem je usazena.

Vím ze je odsuzuji, šle je to má zkušenost, a názor. Backlock beru jako pevný nůž.
Btw(i v jendnom z orvnixh dílu někde při sekání Bearu G. Povolil liner lock (myslím ženu nejakeho gerberu). A bylo to i vidět pekne.

(Liner lock je možné u me a za me pouze jako doplňková pojistka u noze v případě ze se jedna o leathermann kde primárním nástrojem není nůž šle kleste). Tedy jako doplněk na lehké doplňkové práce a lepší bezpečí. To je jediný kde to beru. (I z hlediska možnosti velikosti a typu použití)

Další pojistkou je opinel (dobra kvalitní a nikdy při práci na kterou je nžuz určeny nezklame) ale časem při těžší práci udělá čepel do pojistky malý vrip. Nicméně pokud je v poradku také nezklame. Šle už i tenka čepel napoví, ze není na těžkou práci apod.

Snad jsem na nic nezapomněl. :-)

A jéje, Méďovi zas dorazila platba za propagaci :-)

Musím se k něčemu přiznat. Opakovaně jsem hřešil a teď jsem za to byl potrestán. Zvykl jsem si, že žena i její matka nechávají nože v kuchyni natolik tupé, že s nimi můžu krájet proti dlani věc, kterou držím v ruce. Veškerá osvěta byla marná, nůž je prostě nástroj, ne fetiš, a o nástroje se nepečuje. Jsem se s ťym smyřyl a krájím takhle třeba brambory, v hrsti přímo nad hrncem, výhoda je, že nezašpiním prkénko a je to rychlé a pohodlné.
Dnes na návštěvě u tchyně mě žena požádala, abych našemu synkovi ukrojil krajíc chleba. Vzal jsem starý KDS kuchyňák z kredence, ukrojil krajíc a pak ho ještě v ruce chtěl říznout napůl. A nechal jsem si pod ním levý ukazovák.
Teprve když jsem se o pár minut později z vlastního FAK zafačoval a poutíral krev z půlky kuchyně, mi tchyně prozradila, že si ten nůž nedávno nabrousila, aby se jí lépe krájelo maso na guláš - na takovém tom kolečkovém ostřiči za dvacku, takže jsem se pořezal prasáckým, zvlněným a strhaným ostřím, nicméně se dostalo docela hluboko.
Inu, tak jako se má s každou zbraní zacházet, jako by byla nabitá, tak i s každým nožem se má zacházet, jako by byl ostrý. Dobře mi tak.