takovej postřeh ode mě. Jim většinou to, co si uvařim, takže neustále krájim:)
Dřív jsem byl zvyklej na krátkej kuchyňák s čepelí 12cm. Takovejch mam víc a až na vyjímky jsem používal je, občas je nabrousil a průběžně líznul ocílkou. Spokojenost.
Před zhruba půl rokem jsem si koupil na aukru snad za 400 i s poštovnym, nebo něco takovýho, japonskej nakiri, kterej byl nabízenej jakože s poškozením ručky.. Což jsem si měl v plánu opravit, ale nůž přišel a má jen prasklinu na spodní části ručky. Nic hroznýho. Z toho důvodu byl asi tak levnej / odradil jiný kupce, nicméně myslim, že i tak je to hodně lowcost nůž.
Je to nějaká dost korozevzdorná ocel, ale používám ho fakt denně a ještě jsem ho nebrousil (ikdyž je evidentně před prodejem líznutej na pásový brusce, je furt pěkně ostrej a stálej. V plánu bylo ho nabrousit, až to bude potřeba, ale furt je v kondici). Neni to žádnej sekáček, má na hřbetu asi jen 2,5mm, díky čemu je taky velice lehkej.
Spousta keců.. k čemu jsem chtěl dojít je to, že se mi s nim od prvního momentu pracuje uplně perfektně a naopak je trochu nekomfort používat jinej nůž. Japonci prostě vědi, jak na to..