V dnešním Washingtonu nelze nevidět ducha doby
Wayne Madsen
26.1.2004
Možná je vhodná doba zhodnotit s příchodem nového roku situaci v hlavním městě. Rozdíl mezi tím, jak město vypadalo dříve, a jak vypadá dnes, je zvlášť pro ty, kteří zde žijí už delší dobu, citelný. Tvář města se změnila - bohužel nikoliv k lepšímu.
Hovoříme-li dnes o tomto městě na řece Potomac, nemůžeme pominout stopy diktatury a fašismu, které na něm zanechala současná vláda v Bílém domě. Některé z těchto stop, jako např. - betonové barikády a třímetrové zdi kolem známých monumentů - nelze přehlédnout. Jiné (např. policejní videokamery) jsou stejně všudypřítomné, navzdory tomu, že bývají umně maskovány. O Washingtonu se říkávalo, že vyjadřuje ducha a aspirace amerického lidu. Pro ty, kteří zde nikdy nebyli, nebo kteří zde byli v lepších dobách, je dnes Washington jen prázdnou skořápkou svého bývalého poslání.
Volná oblast kolem Bílého domu byla přebudována na bezpečnostní tábor. Travnatá plocha, na které dříve lidé házeli psům Frisbee, která zažila šarvátky hráčů amerického fotbalu a po které se promenádovaly davy turistů bloumajících kolem jižní fasády Bílého domu, je z větší části pryč. Nahrazena byla řetězovými zátarasy, betonovými barierami Jersey, výhružně vypadajícími černými SUVy tajné služby, přepadovými vozidly a po zuby ozbrojenými "muži v černém". Uprostřed tohoto bezpečnostního tábora se tyčí Vánoční strom národa (pozn. vydavatele: článek byl psán těsně před koncem roku 2003). Dříve býval obklopen růžovolící drobotinou, která ráda zblízka obdivovala tisíce ornamentů a světel. Dnes - ač z dálky dobře viditelný - stojí osamocen a jeho budoucnost je stejně ohrožena, jako budoucnost jeho poničených příbuzných v přírodních rezervacích Rocky Mountain a Aljašky.
Tento rok rozeslal viceprezident Dick Cheney tisíce vánočních přání, ve kterých Bushova administrativa glorifikuje svou mezinárodní imperialistickou agendu tím, že naznačuje, že Bůh jejich počínání schvaluje. V blahopřání použili výrok zakladatele státu Benjamina Franklina, vytržený z konceptu. Praví se v něm: "...a jestliže ani vrabec nemůže spadnout bez Jeho vědomí, je možné, aby říše povstala bez Jeho pomoci?" Fašisté, imperialisté a kolonialisté se vždy v minulosti pokoušeli při prosazování svých globálních ambicí zaštítit Bohem. Režim Bushova a Cheneyho klanu v tom není vyjímkou. Doufejme, že i jeho osud bude stejný, jako osud všech fašistických a imperialistických předchůdců.
Napříč Constitution Avenue obklopuje Washingtonský monument třímetrová zeď připomínající zeď, která rozdělovala Berlín a tu, kterou nyní stavějí, aby rozdvojili West Bank. A podobná zeď nyní ohraničuje Capitol, tzv. "dům lidu". Další zeď se tyčí z jedné strany budovy Nejvyššího soudu. Vstup na široké schodiště do budovy Nejvyššího soudu je nyní "nám-americkým-lidem" silně omezen. Probíhají dokončující práce na podzemním bezpečnostním centru, které bude brzy sledovat a vyhodnocovat dívčí skauty a členy klubu 4-H jako podezřelé teroristy.
Pracujete-li pro média a připravujete dokumentární pořad, zkuste postavit stativ s kamerou na Nationall Mall nebo do blízkosti kteréhokoliv monumentu. Budete konfrontováni členy arogantní parkové policie, která vám zakáže natáčet bez předchozího povolení. Bushovi gangsteři z ministerstva vnitra jdou dokonce i po vlastních lidech. Velitelka parkové policie Teresa Chambersová byla nedávno vyhozena za to, že se odvážila zapochybovat o příkazech shora, podle kterých měla nasadit veškeré své nepříliš početné prostředky k ostraze a šmírování kolem národních monumentů, vše ve jménu "domácí bezpečnosti".
V prostorách městského metra je nyní zakázán prodej novin a časopisů. Automaty na noviny byly odvezeny pryč.
Na nástupištích a v okolí se zvolna hromadí odpadky, protože odpadkové koše byly taky zakázány. Kovový hlas z pásku do nekonečna nabádá cestující, aby si všímali spolucestujících a hlásili každého, kdo "vypadá podezřele". Nedávno jsme tady měli incident, kdy policejní vlčák ochranky napadl slepeckého psa. Policista držící svého vlčáka se bavil, zatímco ubohý slepec byl rozčilen a desorientován stejně jako jeho psí průvodce. Duch Bulla Connora (nařídil útok vlčáků na černochy) a duchové psovodů z nacistických kempů se tomu jistě radostně smějí.
Posuvné barikády se objevily také kolem budov senátu a kanceláří parlamentu. Ulice kolem kapitolu se svými barikádami a strážemi připomínají Checkpoint Charlie ve Východním Berlíně nebo oblast příměří v Panmunjomu na 38 rovnoběžce v Korei. Dokonce i veřejnosti přístupná Knihovna kongresu obklopená vlastními barikádami jakoby šeptala v agonii: "Nejsem pro veřejnost."
Cestujete-li do Washingtonu letecky a vaše letadlo má přistát na washingtonském letišti, jste informováni o tom, že vstane-li některý cestující ze svého sedadla prvních třicet minut po startu nebo posledních třicet minut před přistáním, bude letadlo odkloněno a eskortováno vojenskými letadly jinam. Těm, kteří to nařídili, nějak ušlo, že žádné ze čtyř letadel 11. září nestartovalo z washingtonského letiště. Jenže v době, kdy jsou každý národní svátek vyhlašovány oranžové poplachy, je důležité na nic se neptat a dělat, co se po vás chce.
Při posledním oranžovém poplachu se hovořilo o Washingtonu, jako o možném cíli teroristů. Průmysl cestovního ruchu, už tak postižen 11. zářím, nedokáže dlouho vzdorovat takovým podmínkám. Jenže pro administrativu, která učinila vše pro to, aby zablokovala turistům přístup do vládních budov a k monumentům, se zdá tento režim v souladu s jejich cílem proměnit hlavní město ve sterilní a šedý Pyongyang nebo Východní Berlín z období studené války. Ovládnutí Bílého domu mužem z Texasu pocítili i lidé starající se o naše žaludky a majitelé restaurací a kavárniček v hlavním městě. Pryč jsou diplomatické recepce a pečlivě připravené státní večeře pro hostující diplomaty. Dodavatelé potravin, květinářství, řidiči limuzín, hotely, drahé bary, stylové restaurace okamžitě pocítily mrazicí efekt Buhsova nízkého smyslu pro diplomacii. V místě, kde pracuji, zkrachovalo několik restaurací. Mezi nimi stylový bar martini s restaurací, drahá španělská restaurace, italský deli bar, jídelna se zdravou výživou a - což je neuvěřitelné - i čínská restaurace. Kolik oranžových poplachů a falešných varování před teroristickými útoky toto město ještě vydrží? Hádám, že nepříliš mnoho. Slavné dny Kennedyho Camelota a Reaganova "Morning in America" jsou vzdálenou minulostí.
Cestující vozem po virginské státní dálnici kolem Pentagonu jsou nyní konfrontováni nebezpečně vyhlížejícími obrněnými transportéry jejichž zbraně velkého kalibru jsou obraceny k dálnici. Policie ve Virginii má příkaz zastavit každé podezřelé vozidlo dlouho předtím, než se přiblíží k Pentagonu. Jedno z těchto "podezřelých" a prohledaných vozidel patřilo Oscaru Mayerovi, šlo o jeho "Weiner Mobile." Sedí-li za volantem člověk tmavší pleti, bývá jeho vozidlo pravidelně zastavováno, kontrolováno a prohlíženo policií v jejich slepém etnickém profilování. Oblíbeným cílem policistů bývají vozidla odtahové služby, kurýři, zásobovatelé obchodů a vozidla kyvadlové dopravy mezi letištěm a městem.
Prohlídky Bílého domu se už nekonají. Stejně jako se nekoná tradice s velikonočním vajíčkem v Bílém domě. (Koná se, ale je nyní pouze pro děti Bushova kabalistického týmu a prověřených vysoce postavených úředníků.) Historií se staly exkurze FBI a Pentagonu. Zapomeňte na procházky a bloumání v Capitol Building, ledaže zaplatíte za organizovanou prohlídku.
V celé oblasti hlavního města a okolí Virginie a Marylandu neustále vyjí sirény policejních vozů. Jeden odborník na bezpečnost sdělil, že policie ve Washingtonu DC a městská policie má instrukce pouštět sirény často jen tak. Policie v Izraeli totiž objevila, že zvuky policejní sirény mají odrazující efekt na potencionální teroristy. K ječení policejních sirén si přidejte téměř neutuchající zvuk policejních vrtulníků patrolujících nad městem 24 hodiny denně, burácející hluk proudových letadel a extrémně vysoký tón, který vyluzuje dálkově řízený špionážní letoun kroužící nad městem, a pochopíte, že dávno nežijete v hlavním městě Svobodného Světa, ale v jakési soumračné zóně připomínající apokalyptické filmy o přeživších po jaderném útoku.
Kanadské velvyslanectví blízko kapitolu více než kdy jindy připomíná americké velvyslanectví někde v totalitní zemi Třetího světa nebo za Železnou oponou. Kolem je stále ještě celkem otevřená zelená plocha a velvyslanectví samotné se stává útočištěm mnoha amerických emigrantů. Nicméně
Kanada musí vzdorovat stále silnějšímu tlaku washingtonských fašistů, aby se přizpůsobila a zavedla americké metody. Stejně jako se Hitler neustále hádal se sousedícím Polskem a Francií, tak Bushovi fašisté obvinili Kanadu z výpadku elektřiny v srpnu a teď ji obviňují z prvního výskytu nemoci BSE ve Státech. Obě obvinění jsou pošetilá.
Zkuste se zúčastnit ústavou povolené demonstrace a jste okamžitě natáčeni a fotografováni policejními kamerami rozmístěnými po celém městě, v monumentech jako Lincoln a Jefferson Memorials, na střechách kancelářských budov, ve vrtulnících a ve skleněných koulích tvářících se jako pouliční osvětlení. Kamery budou rovněž brzy instalovány na lodi na řece Potomac, kde se pořádají společenské večeře, takže John Ashcroft bude alespoň vidět s kým sedíte u stolu a snad i slyšet, co si povídáte.
Ačkoliv je ve Washingtonu mnoho bezdomovců, byli náhle strategicky vystěhováni z míst, kde dříve nacházeli útočiště. Park Lafayette blízko Bílého domu byl vyčištěn od svých "obyvatelů" stejně jako náměstí Farragut a malý park naproti budově ministerstva. Kam se poděli? Tahle otázka často zazní v ulicích a mnozí se obávají slyšet odpověď.
Deník Washington Post se stal synonymem pro známý deník Pravda ze sovětské éry. Skutečně se ujala přezdívka "Pravda on the Potomac." Než by kladl otázky po podivné "sebevraždě" odborníka na zahraniční události a oponenta irácké války, o kterém bylo nedávno oznámeno, že skočil z mrakodrapu, nebo o podivné smrti zaměstnance Bushovy rodiny v blízké Alexandrii, pokračuje Washington Post v pochlebování Bushovu režimu. Publikují povrchní články o Bushových psech a o vánoční výzdobě Bílého domu. Zpravodajové akreditováni v Bílém domě mají v těchto dnech hodnotu zlata a Post je schopen se ohýbat dopředu a dozadu a udělat vše, aby si udržel přístup do západního křídla (Bílého domu).
Stojí za pokus vrátit toto město americkým lidem. Doufejme a přejme si, že příští Vánoce bude personál Bílého domu skládat do beden Bushův majetek a odesílat jej zpátky na ranč Crawford. Existuje snad malá naděje, že s novými lidmi v Bílém domě nastanou pro toto město možná znovu lepší časy.
Článek At year's end, signs of dictatorship abound in Washington byl uveřejněn na serveru prisonplanet.com 30. prosince minulého roku.
http://www.zvedavec.org/zpravySQL.php?clanek_id=784