Přátelé!
Dosud jsem nikdy neviděl hlavu tak daleko zalezlou prezidentovi kamsi jako tu, kterou jsem viděl včera večer při "tiskové konferenci", kterou uspořádal George W. Bush. Pořád ještě mluví o tom, že hledá "zbraně hromadného ničení", tentokrát na Saddámově "krocaní farmě". Jo, krocaní. Zjevně si Bílý dům myslí, že v oněch 17 nerozhodných státech je dost idiotů, kteří jim tohle přijmou. Myslím, že to bude pro ně neurvalé probuzení.
Celé týdny jsem nyní byl mimo, protože jsem ve střižně dokončoval svůj film (911 stupňů Fahrenheita ). Proto jsem se v poslední době neozýval. Ale poté, co včera večer George Bush napodoboval Lyndona Johnsona - kdy sliboval, že pošle do iráckého marasmu další vojáky - musel jsem vám napsat tenhle dopis.
Zaprvé, prosím, přestaňme užívat toho orwellovského jazyka a začněme nazývat věci pravými jmény. Oni to nejsou v Iráku "stavebníci" a "podnikatelé". Oni tam nejsou od toho, aby vám tam spravili střechu nebo vybetonovali příjezd ke garáži. Jsou to PLACENÍ ŽOLDÁCI. Jsou tam kvůli penězům a vydělávají opravdu hodně, když se jim podaří přežít dost dlouho na to, aby si to užili.
Halliburton není "firma", která "podniká" v Iráku. Je to VÁLEČNÝ VYDŘIDUCH, ŠMELINÁŘ, LICHVÁŘ, který tahá miliony dolarů z kapes průměrných Američanů. Při předchozích válkách by byli zatčeni - anebo by to s nimi dopadlo ještě hůře.
Iráčané, kteří se pozvedli proti okupaci, nejsou "povstalci" ani "teroristé" ani to není "Nepřítel". Je to REVOLUCE a jejich počet poroste - a oni zvítězí. Dochází vám to, Bushi? Vždyť vy jste, zatraceně, zakázal jedny irácké noviny, vy velký dárče svobody a demokracie. Pak vypuklo celé toto peklo. Ty noviny měly jen 10 000 čtenářů. Proč se tak hloupě usmíváte?
Rok poté, co jsme utřeli tvář sochy Saddáma Husajna americkou vlajkou, než jsme ji shodili k zemi, je nyní příliš nebezpečné, aby jediný reportér si zašel na totéž náměstí v Bagdádu a odeslal odtamtud reportáž o nádherných výročních oslavách pádu Saddámova režimu. Samozřejmě, ony se žádné oslavy nekonají a oni odvážní reportéři s nakulmovanými vlasy, svázaní s armádou, nemohou bezpečně opustit vojenskou pevnost v centru Bagdádu. Oni ve skutečnosti NEJSOU VŮBEC SVĚDKY TOHO, co se po celém Iráku děje (většina záběrů, které vidíme v televizi, byla natočena arabskými médii nebo pár Evropany). Když se díváte na reportáž "z Iráku", posloucháte tiskové prohlášení, které vydala americká okupační armáda, které vám reportéři opakují jako "zprávu".
Mám v současnosti v Iráku dva kameramany-reportéry, kteří tam natáčejí pro můj film (americká armáda o tom neví). Mluví s americkými vojáky a zaznamenávají, co si američtí vojáci skutečně myslí o tom, co se tam opravdu děje. Každý týden mi posílají, co natočili, prostřednictvím americké zasilatelské služby Federal Exprfess. Ano, Federal Express. Kdo říká, že jsme do Iráku nepřinesli svobodu! Nejlegračnější historka, kterou mi mí reportéři sdělili, byla ta, že když přiletěli do Bagdádu, nemuseli nikomu ukazovat pas ani neprošli žádnou imigrační kontrolou. Proč ne? Protože necestovali do zahraničí - jeli z Ameriky DO Ameriky, do země, která je naše, je to nové americké území, které se jmenuje Irák.
Mezi Bushovými odpůrci se hodně hovoří o tom, že bychom měli tuto válku předat OSN. Proč by měly jiné země na tomto světě, země, které se nás snažily přesvědčit, abych tuhle pošetilost nedělali, nyní za nás řešit náš bordel? Stavím se proti tomu, aby OSN či kdokoliv jiný riskoval životy svých vlastních občanů jen proto, aby nás dostal z tohoto debaklu. Je mi líto, ale většina Američanů tuto válku podpořila, poté, co začala, a, bohužel, tato většina nyní musí obětovat své děti, dokud nebude prolito dost krve a pak možná - možná - nám nakonec Bůh a irácký lid odpustí.
Než k tomu dojde, užijte si "pacifikaci" Fallúdži, "zvládání" Sadr City a další ofenzívu Tet - promiňte, chtěl jsem říci "teroristický útok malé skupinky loajalistů ze strany Baath" (Hahaha! Píšu to velmi rád, "loajalisté ze strany Baath", to zním tolik jako Peter Jennings!" [hlavní moderátor zpráv americké televize ABC News]) - a pak si užijte i "tiskovou konferenci", kde nám bude řečeno, že musíme "zůstat pevní", protože právě "získáváme mysli a srdce místních lidí na svou stranu".
Ozvu se zase brzo. Nezoufejte. Nezapomínejte, Američané nejsou zase takoví blbci. Ano, lze nás poděsit natolik, že zahájíme válku, ale vždycky se dříve nebo později zase probereme - a tato válka NENÍ jako Vietnam právě v tom, že lidem netrvalo čtyři roky, než jim došlo, že se jim lže.
Kdyby Bush konečně přestal vystupovat na veřejnosti a přestal mi tak pořád poskytovat další a další materiál zadarmo pro můj film, mohl bych to konečně dodělat. Už mi do uzávěrky zbývají jen čtyři týdny.
Váš
Michael Moore
http://blisty.cz/2004/4/16/art17727.html