Převrat na zakázku
28.09.2004 - Otiskl časopis Przekrój (Kraków). Zkráceno.
Existuje první firma, schopná udělat revoluci. Přivedla už k moci prezidenta Gruzii, a teď připravuje převrat na Ukrajině a v Bělorusi.
Anna Wasniewska (Bělehrad) :
Světlé chodby, recepce, kanceláře s počitači, hala se třemi křesly pokrytými skajem. Byznysovou atmosféru bělehradského Centra na řeč Oporu bez Přemoci ruší jen dekorace na stěnách: Plakáty s bojovými hesly a logo se zaťatou pěstí. Logo prvního na světě dodavatele revolucí. Zde byl naplánován pád prezidenta Čevarnadze a nyní se zde nachází štáb války s Kučmou a Lukašenkem.
Nový Che Guevara má krátké vlasy, laptop na místě kalašnikova, kabinet na 16 patře s výhledem na Bělehrad. Dvaatřicetiletý Sinica Šikman je prvním na světě poradcem ohledně řízení revolucí. Se dvěma kolegy učí, jak likvidovat diktátory bez krveprolití. On ví, jak pokrýt plakátami celé město, organizovat happeningy, bez rizika zesměšnit totalitární policii, poslat lidi do ulic. "Zvoní nám odevšad: z Azerbajdžanu, Venezuely, Běloruska", říká Šikman. "Povedlo se nám v Srbsku, od té doby jsme věruhodní."
Nejprve byl Miloševič
Před 4 lety byl Sinica militantní člen Otporu, srbské organizace studentů, která přivedla k pádu Miloševičův režim. Otporovci chodili po ulicích v maskách "Slobo", vysmívali se postkomunistům a rozdávali velké prezervativy chránící před "virusem Miloševiče". Když diktátor otvíral most, zničený v době "barbarského útoku Nato", oni zahajovali poblíže most ze styropianu.
A tak dále. Na podzim roku 2000 Zoran Džindžič vyšel s nimi do ulic a oni z něho udělali hrobaře Miloševiče.
Klonování revoluce
Důkaz svých schopností přinesli v listopadu minulého roku. Dívaje se v televizi na "Revoluci růží" v Gruzínsku, Srbové otvírali oči úžasem. "Když jsem sledovala na CNN události v Tbilisi, na praporech zaťaté pěsti, pouze nápis Skoncujme s ním byl gruzínsky", vzpomíná srbská deníkářka Jelica Greganovič. Revoluce v Gruzii měla stejný průběh jako v Srbsku. Nejprve vyhlásit volby za zfalšované plus demonstrace mládeže "Chmara!" (dost!), uchvácení hlavního města opozicí bez jediného výstřelu, potom nervová noc, demise prezidenta Čevarnadze, vítězství charismatického lídra a výbuch radosti na ulicích.
"Vyškolili jsme chmarovce," přiznává třicetiletý Ivan Marovič, kolega Šikmana a spoluzakladatel Centra. "Učili jsme je vše od základů: pěstovat humor, zakládat stranu, verbovat militanty, organizovat demonstrace, co dělat v případě zatčení." V létě roku 2003 organizovali u Tbilisi velký seminář pro nějakých 2000 členů opozice.
Vesele po ukrajinsku
Už několik měsíců školí Ukrajince, kteří se připravují k prezidentským volbám 31. října. Ivan nechce se o tom šířit, ale v Kijevě pracuje již organizace Pora! (Je už načase!), nápadně podobná Otporu. Začala pokrývat město plakáty proti kučmismu. "Všechno vám řeknu, ale až po volbách. To je naše zásada. Nechceme vystavovat naše lidi nebezpečí."
Tým Kučmy dělá vše, aby znemožnil vítězství lídera opozice, Viktora Juščenka. Pokusili se změnit konstituci, přivedli si z Moskvy armádu odborníků politické techniky, prý jsou hotovi i falšovat volby. Otporovci nečekají na nic jiného, neboť to je nejlepší důvod k jakékoliv revoluci. Mládež zorganizuje masové demostrace a v příhodný moment doprovodí lidi do šturmu.
Otpor a Velký bratr
Byli to Američané, kteří vyškolili první bojovníky Otporu, a ambasador USA v Bělehradě Richard Miles byl protektorem organizace. Už rok po pádu Miloševiče otporisti učili revoluci mladé Bělorusy z organizace Zubr, kteří z inspirace Amerikánů připravovali neúspěšnou vzpouru proti Lukašenkovi. Graffiti Zubra se objevily ve městech, jenže když došlo k volbám, Lukašenko i tak vyhrál.
Americký vliv - s mnohem lepším výsledkem - bylo vidět i v Gruzii. Vyslancem tam byl... Richard Miles. To on pomohl k vítězství lídru gruzínské opozice Michajlu Sakašvilimu, právníkovi vystudovanému v New Yorku a mluvícímu anglicky lépe než gruzínsky. On miluje Ameriku a v půlnočním zasedání napadá "špinavé Rusko".
Srbští apoštolové revoluce se zaříkají, že jejich ideály nejsou na prodej. Centrum je nevýdělečná organizace, ale soudě podle standingu kanceláří, státní převraty jsou nadějný artikl. "Neděláme to pro peníze", tvrdí Marovič. Pomáhají tedy zadarmo ? "No ne, zákazník musí platit naše výlohy, dopravu, platy... Ale ceny máme rozumné", dodává. Jaké, to už nám neřekne. Poláci se mu nezdají potencionální klienti.
Výdaje na školení v Bělorusku a na Ukrajině platí západní nadace, jejichž názvy začínají nejčastěji přídavnými jmény stylu "evropská, demokratická, výchovná". V Gruzii výdaje činnosti Chmara!, jakož i školení otporovců zaplatil americký finančník a filantrop George Soros.
A. Wasniewska, Jakub Kumoch,
http://www.przekroj.pl/
http://perso.wanadoo.fr/tramp/c51.htm