LEDOFREDO: To by mě fakt zajímalo jaké to byly banky. Rekl bych, že kecáš. :-)

ja mam zkusenost ze dvou bank a vetsinu tech nejslozitejsich systemu psala dycky nejaka jednomuzna firma programator/analytik/urobsisam kterej tomu rozumel vic nez celej business dohromady a vsichni se modlili at ho neprejede na ulici auto -)

VANEK: minimalne zaklady tech znalosti se predavaji i na programatora, bez toho to nelze rozumne napsat a jen si to koleduje o pruser

VANEK: kolegyně spolužák z VŠE ve firmě, která tenhle program pro nejmenovanou banku vyvíjela, pracuje - mají v týmu jak progiše, tak opravdu specialistu na výkaznictví, bez toho by se nehnuli.

TRISSIE: Programátor rozumí tomu systému, pokud má štěstí; výkaznictví sotva :-)

Můžeme argumentovat, že u jedné velké hypotéky jsou úspory z rozsahu na obsluhu dluhu, ale u většího počtu malých zase klesá riziko, že přestanou splácet všichni najednou.

NICTUKU: víš něco o finanční matematice? Aspoň v základu?

Důvodem, proč na začátku splácíš víc úroků než jistiny, není nějaká chamtivost banky, ale prostá matematika. Vždycky budeš platit úroky z celé aktuálně dlužné částky. Aby byla splátka konstantní po celou dobu splácení, tak logicky na začátku, kdy je dlužná částka větší, tak většina splátky padne na úroky, a na konci, kdy je dlužná částka menší, tak většina splátky padne na splácení jistiny.

Ano, mohl bys splácet konstantní část jistiny, jsou takové úvěrové produkty (i když opět z pochopitelných důvodů ne pro fyzické osoby, ale pro podnikání). Ale třeba při 1.000.000 dlužné částky, 20 letech splácení (tedy roční splátce jistiny 50.000) a úrokové sazbě 5% by tvé platby vypadaly (pro jednoduchost jedna platba na konci roku)
1. rok: (1Mx5% = 50.000 úrok) + 50.000 jistina = 100.000 (zůstatek úvěru 950.000)
2. rok (950Tx5% = 47.500 úrok) + 50.000 jistina = 97.500 (zůstatek úvěru 900.000)
20. rok (50Tx5% = 2.500 úrok) + 50.000 jistina = 52.500 (zůstatek úvěru 0).

pokud ale chceš konstantní splátku po celou dobu trvání úvěru (nebo v našich poměrech po celou dobu trvání fixace), tak se poměr úrok-jistina budou řídit délkou splácení a úrokovou sazbou.

FLAD: ale asi jsem to napsal fakt blbe. Samozrejme chapu, ze ltv hraje velkou roli. Myslel jsem to relativne vuci splaceni behem prvni fixace. Tzn. kazda banka prece potencialne pocita s moznym refinancovanim, ne? Tudiz si hned na zacatku napali velky plneni a potencialne se to otaci ke splaceni jistiny vice az ke konci obdobi splaceni.

FLAD: drogy neberu :op :)

LEFTY: jo takhle podrobne...tak to nevim :)

CMLKA: no největší díl dostane ne vlastník toho terminálu, ale issuer.
Chápu, že obchodník platí jednu částku za obchod (3%?) acquirerovi, ale ten potom platí něco asociaci, něco si nechá, něco issuerovi (a ten z toho taky zaplatí něco asociaci). A výčet (a směr) těchhle poplatků mě zajímá.

CMLKA: jestli se ptas teda na tohle, protoze zalezi na otm, od koho ten terminal mas, jak drahe jsou tvoje platby kartou, tedy kolik te stoji...

LEFTY: banka, od ktery je terminal

vyzná se tady někdo detialně v karetních operacích? Zajímá mě, kdo platí/strhává si poplatky při platbě kartou (pro jednoduchost běžná platba v POS, bankomaty ani cashback nás nezajímá). Kdyžtak tady nebo do pošty, díky moc!

TRISSIE: tyhle uvahy plati pro situaci, kdy je klient u banky s hypotecnim uverem od zacatku do konce. Coz je pouha teorie. Koneckoncu banky refinancovani nabizi. Tzn. za tech, radove 5 let, kdy u banky jsem si na me navari vcelku hutny penize. pote co refinancuju bude varit jina banka. Nehlede na to vse jakakoliv banka mi bude behem uveru uroky jen zvysovat. A nejaky loan-to-value jim je zvyse u riti.

NICTUKU: ehm, vzhledem k tomu, že důvodem vysokého poměru úroku a jistiny ze začátku je prostý fakt, že když máš půjčeno hodně, tak z toho je těch příslušných 4% nebo kolik procent taky hodně, jaký je pro banku rozdíl mezi tím, když má rozpůjčováno 5 milionů jednomu klientovi na začátku splácení, nebo 5 milionů 5 klientům na konci splácení? Stejně dostane na úrocích 4% z 5 milionů, tak jako tak.

Navíc už vůbec nemluvím o tom, že nový neprověřený klient s vysokým úvěrovým zatížením je samozřejmě daleko rizikovější než dlouhodobě řádně splácející klient, jehož loan-to-value na úvěru je třeba už jen 20%.

MITSU: neziskovej produkt? Kdy velka spousta klientu prefinancuje a kdy do prvni fixace klient naleje bance relativne pomerove hodne vysoky penize na kazdy splatce? Pro priklad ja, kdy mam fixaci na 5 let a spalcim radove 13.8K a banka si z toho za prvnich 5 let bere radove 9K na kazdy splatce. To je, aspon podle myho nazoru, vcelku tezkej vejvar. :) Obecne receno cesky banky vydelavaj dost pekelny penize ...

VLASTIS: a ty obalky v Air bank sporaku fungujou naprosto nadherne a prehledne. Zadny dalsi ucty nebo podobny bulshity. Proste si udelas nekolik libovolne pojmenovanejch obalek a muzes v peknym grafu sledovat jak se blizis k cilove castce kazde z nich.