Za prvé letos v létě dojde k výměně guvernéra České národní banky (ČNB). Miroslav Singer, největší obhájce slabé koruny, skončí a prezident Miloš Zeman, jak už dříve mnohokrát řekl, patrně jmenuje Jiřího Rusnoka, svého poradce, exministra financí své vlády a expremiéra své úřednické vlády.
Za druhé Zeman letos začne otáčet kormidlem. Pro jmenování nových členů si totiž zvolil kritérium – prý nejmenuje nikoho, kdo by podporoval oslabení koruny. Zeman tím chce „napravit chyby“ současné ČNB. A skutečně, český prezident, ve většině případů spíše obřadná funkce politiky, má u jmenování do České národní banky pravomoci takřka absolutistické. To znamená, že letos započne nejen výměna osobností v národní bance, ale také celkového kursu její politiky.
Za třetí prezident jmenuje minimálně jednoho, možná ale dva nové členy bankovní rady. Podle dřívějších Zemanových slov může být kandidátem na jmenování Jan Švejnar, ale možná ještě větším Jaroslav Ungerman či Martin Fassmann, ekonomové českých odborů. Jenže ve hře je i prodloužení mandátu člena bankovní rady Kamila Janáčka, dlouholetého přítele prezidenta Klause. Janáček totiž v roce 2013 hlasoval proti oslabení koruny, což splňuje Zemanovo kritérium. Naopak Švejnar hodnotí kroky ČNB spíše pozitivně, což Zemana může odradit. A vlastně ani Rusnok nemá guvernérskou pozici tak úplně jistou. On sám je totiž pro slabší kurs koruny. Kdyby Zeman Rusnoka jmenoval guvernérem, popřel by všechna svá ostrá slova, která dosud o Singrovi a spol. řekl.
Za čtvrté se dá obecně říct, že žijeme v éře centrálních bank. Snad nikdy v historii nebyly v takové permanenci jako nyní. Tisk peněz jede jako za válečných časů starých monarchií. Úrokové sazby mají centrální banky většinou nastaveny u nuly, některé dokonce v záporných hodnotách – snaží se tím jednak rozdmýchat zájem o levné úvěry, jednak tím oslabují vlastní měnu tak, jak to v roce 2013 provedla i česká centrální banka.
Za páté se Evropská centrální banka (ECB) chystá k dalšímu uvolnění měnové politiky, tedy ještě většímu tisku peněz či posunu úrokových sazeb víc do minusu. To by samo o sobě oslabilo kurs eura a zvýšilo tlak na posílení koruny. A to vyvolá protireakci u ČNB.
Za šesté Zeman Nezeman Česká národní banka letos právě kvůli ECB nakonec možná pošle korunu ještě níž. Jak už dříve naznačili Miroslav Singer a viceguvernér Vladimír Tomšík, ČNB bude na kroky ECB reagovat – buď oslabením koruny, nebo zavedením záporných úrokových sazeb, které už dnes má například Švýcarsko, Dánsko či Japonsko a zcela je nevylučuje ani americká centrální banka Fed. To znamená, že na první polovinu roku 2017 ohlašovaný konec intervencí vůbec nemusí nastat.