GOR: Tam ano, ale já se na to dívám z pohledu páru.

SAYUZ: V čem špatně? Popravdě ty stohy papírů u bankovních smluv nepročítám. Beru to tak, že kartou nesmí platit nikdo jiný, než její vlastník?

VENIKA: Hmm, taky pravda. Já si jen matně vybavuju, že mi to moje KB doporučovala, že můžu mít kreditku, tak jsem to bral tak, že je to spojené s tím mým jedním účtem nějak.

TACHIKOMA: Je to normální postup např. u právnických osob. Kolega má přístup do ČSOB na svoje jméno a tam vidí účty všech společností, ve kterých je disponentem nebo pozorovatelem.

TACHIKOMA: Kreditka se nevaze na bezny ucet, ale na uverovy. (as far as I know)

TACHIKOMA: Hádám, že to bude sice praktické řešení, ale po právní stránce špatně?

Ještě přemýšlím, proč si prostě neudělat svůj účet a mít k němu 2 karty - debetní a kreditní - a jednu přítelkyni nechat.

TACHIKOMA: bude využívat tvůj účet ;)

TACHIKOMA: proste bude mit svůj vlastní přístup do internetového bankovnictví, ale ne svůj účet :). Druhá veta se týká toho, ze není možné jí dispoziční právo udělat bez toho, aby byla přítomná

CAMELLA: K čem mít přístup do elektronického bankovnictví, když tam nemám účet? :-)

TACHIKOMA: jo, tak to je něco jiného :). Bankovnictví a účet jsou dvě rozdílné věci :).

CAMELLA: Já teda ještě cituji z mailu, co mi došel:

"k tomu je zapotřebí, aby měla ve Fio bance zřízeno internetové bankovnictví(není vyžadován účet)."
"Nastavit oprávnění další osobě bohužel není možné jen na základě toho,že byste předložil doklady,či scany dokladů dané osoby."

Trošku mě mate to, že by měla bankovnictví, ale ne účet.

TACHIKOMA: zřejmě specifikum fio. V AirBank můžeš byt jen disponent, bez vlastního uctu

Zkusil jsem se poptat na ten účet vlastník + disponent u Fio banky, ale napsali mi, že je třeba, aby tam měla účet i druhá osoba (disponent). Je to tak u všech bank a nebo jen specifikum Fio banky?

NELDE: Ono i před těmi změnami, ke kterým v posledních letech došlo, tak pokud k účtu kromě majitele nějaký druhý disponent byl, valná většina problémů spojená s blokací účtu vůbec nemusela nastat. Disponent se o smrti majitele zpravidla dozví dřív než banka a má dost času zařídit nezbytné. Když umřel táta, tak ještě po 14 dnech o tom banka nic nevěděla a peníze jsme převedli na účet k mámě. Pro dědické řízení to bylo jedno, protože se bral stav ke dni úmrtí, ale k těm penězům jsme mohli.

CAMELLA: Bylo to před.

NELDE: (dělala jsem v bance a řešila jsem to s x desítkama lidí - všechno po roce 2015 - naopak byl občas problém, že odcházely pořád trvaláky a muselo se to vracet atd)

NELDE: a bylo to v poslední době? Tuším od roku 2015?je to jinak, naopak všechny příkazy atd. odchází, stejně tak disponent normálně s penězi může nakládat, jen samozřejmě zůstatek k datu úmrtí jde do dědického řízení a pokud disponent peníze vybere a není dědic, tak je musí poté dědicům vyplatit.

CAMELLA: Jenže ty práva jsou platná jen dokud osoba, která je dala, žije. Okamžikem smrti už platná nejsou - ani trvalé příkazy banka neprovádí. Měli jsme s tím problém.

NELDE: to ale není pravda :). Normálně jako disponent můžeš účet používat dle dispozičních práv.

CAMELLA: Účet je předmětem dědictví - jak se banka dozví o smrti, je účet blokován do vypořádání dědictví - ani z něj nechodí trvalé platby.

NELDE: v čem konkrétně má disponent po úmrtí smůlu?