LOVE_DALI: Tvůj argument si říká o vymazání.

HNILOB: ja radsi kure

AMANT: Za předpokladu, že Bůh je nekonečný a vesmír je taky nekonečný… dala by sis palačinku?

LOVE_DALI: Viděl jsem „West Side Story“, ten western.

AMANT: To mi řiká ten, co si vrzne jednou za sto let?

LOVE_DALI: Máš pravdu. Nemám tě rád. Nemám rád ten tvůj typ.

KACHENNA: Jestli jde o to, že jsi dojedl tu konzervu, tak to chápu.

LOVE_DALI: Právě proto mám pocit, že bych sem mohl skutečně patřit.

HNILOB: To budeš ve svém živlu, jestli bude vládnout hmyz.

KBN: Úúúúúúúúúúú!!! Jestli něco nesnáším, tak to jsou blázni.

LOVE_DALI: to je banán.

KACHENNA: Všechny znaky tvého rukopisu.

AMANT: Teda, vzhůru do pravěku. Jsme bez tepla, světla, elektřiny, ani nevyrazíme nic k jídlu z automatů.

KACHENNA: No jen si představte, máme funkční kopii světa Jane Austinové.

AMANT: Je to kočičí kniha. Nečteš písmena, ale pachy. Jedeš nosem po řádce a všechny ty pachy se uvolní. Je to bezvadný.

KACHENNA: To je ale škrabopis. "Doufám, že tato epištola tě zastihne při zdraví adekvátním náročnosti úkolů." Hele, možná bych něco tak příliš osobního neměl číst.

HNILOB: Od tý doby bylo všecko jen jako? Kosmik taky? Dispečerka? Nic z toho se nestalo? To po tom všem furt nemám domluvený rande? Kruci! Další rok, kdy si budu muset posílat valentýnky sám...