HNILOB: Vy jste lékař?

Pánové, vaše konverzace se hezky poslouchá.

AMANT: Jo, maj furt blbý kecy a urážej se, ale přitom si myslej...

KACHENNA: To je ta lidská vlastnost, které se říká „přátelství“?

AMANT: Jen co najdu tu správnou skupinku holek, tak sedm, pro mě jako stvořených, potom se rád usadím, kamaráde.

KACHENNA: Šílíš!?! Vole, seš rocková hvězda! To tě tak pruděj ty děsivý nájezdy fanynek?

AMANT: Zajímavé. Nejspíš nepravidelnost v časoprostorovém kontinuu. Zvláštní, že na mě to vliv nemá?

KACHENNA: Listere, jsem příliš, příliš velký gentleman na to, abych se snížil k hovoru, jenž vedou primitivové ve sprchách.

AMANT: Vy musíte být Velký Úchyl, že?

KACHENNA: Já vím, ale lepidlo je moje.

AMANT: Studovala jsem je na akademii, ale takhle z blízka jsem je ještě neviděla. Není to úžasné! Vidíte ty krystalické útvary. Jsou bohovský!

KACHENNA: Ne. Obsah jsem přišpendlil na zeď.

AMANT: Co je na tom špatného? Nejsi snad ubohý maskulinista, ne!?

KACHENNA: Hrával jsem golf. Nenávidím lidi, kteří poškozují hřiště.

AMANT: To už je hodně dávno, Listere. Byl jsem tak mladý a předčasně vyspělý, že si to ani nepamatuju.

Jazzový fanoušek. Úvěry splácí. Jednou přijat do nemocnice úplně nahý přivázaný -
Nakloní se k němu a zašeptá mu zbytek věty do ucha.

AMANT: "Arnold je jednička", "Za všechno vděčím Rimmerovi", "Na Arnieho jste krátký". To je fakt hrozně srandovní.

KACHENNA: Jo, já vím, ale nevydržel bych čekat půl roku s takovým bezvadným fórem v kapse.

AMANT: Ještě jednou a tímhle dostaneš. Slyšelas?? Nedělám si legraci! Ještě jeden zvuk, jen - jediný.

KACHENNA: Pane, direktivy jsou od toho, aby nás chránily. Není to soubor zlomyslných nařízení namířených proti komukoli.