KACHENNA: Občas se fakt stydím, když jsem s tebou. Seš úplně ujetej, víš o tom?

FREEM: Celý jsem to viděl. Celý ty tři zničující hodiny. Byl to fakt děs.

SAKALICEK: budem potřebovat beranidlo asi metr osmdesát dlouhé s tupým koncem

SCHIZOGENES: Při jejím novém IQ by to mělo stačit.

Co je dulezitejsi? Lidsky zivot, nebo ten tvuj obed?
FREEM:

AMANT: Židli pro krále, Horáci. A snídani! Pan Nejmilejší si přeje pojíst..

KACHENNA: Kingu. Ty! Dokážeš všechno! Všechno!!!

SAKALICEK: Já si vzpomínám, že jsem se s tebou vsadil, že vyšplhám na zeď tý diskotéky pusou. A dál? ježiš, žongloval jsem s tou zlatou rybkou.

Myslím, že tohle časové období jsme už jednou prožili.

HNILOB: Abych vás dlouho nenapínal. Hodil jsem pětku a čtyřku, což přebilo jeho pět a další dvě šestky. Po nich dvě čtyřky a dvě pětky. Když pak hodil trojku a dvojku, padla mi šestka a trojka.

KBN: Vynech téma. Téma dne je jídlo! Vyprávěj příběh. Jakejkoli příběh!

KACHENNA: Máš kliku, že z toho máš jen tohle.

HNILOB: To už je hodně dávno, Listere. Byl jsem tak mladý a předčasně vyspělý, že si to ani nepamatuju.

FREEM: Vypadá to, že před třemi miliony let jsi nechal v kuchyni na talíři dvě nedojedené klobásy.

Hochu, nemluvíme tu o knihách, v nichž je hrdinou pes zvaný Ben.

SAKALICEK: Holly, proč si to všecko nepřečteš znova?

HNILOB: Tahle bude o taženém štrůdlu, viď?

FREEM: Co takhle banánovou bombu, pane?

SCHIZOGENES: To je gastronomický terorismus! Nemůžeme nečinně přihlížet.