FREEM: Ne, jen jsem trochu nervózní v přítomnosti žen.

BOODIA: Poutníče znavený, zde hledej klid, neb jako já, i tys mrtev již.

AMANT: jedině tak jogurt

AMANT: Nepokládejte to na panel! Pak jsou tam ošklivá kolečka. Udělejte si radši stolek ze mě.

FREEM: ja radsi kure

DRASTICS: Tvá láska mě občerstvuje jako zurčící horský potok, bratře.

FREEM: Takže pochop, že se mi tohle neříká lehko. Buď na Davea tvrdší. Nech ho, ať to zvládne sám. Jinak to nepůjde.

PUBLICURINATION: To byla důležitá informace a bylo nutné ji sdělit, avšak navrhuji, aby od této chvíle byla další jednání vedena těmi, co mají mozek větší než angrešt.

DRASTICS: Smysl mé existence je udělat ti teplý, namazaný, výtečný toast. Když žádný nechceš, moje existence nemá žádný smysl.

PUBLICURINATION: Jedenáctkrát podle mě není „neustále“! 

HNILOB: Pokud jde o počet slov, měl jsi lepší vztah se svým fíkusem.

PUBLICURINATION: Ty nejseš zrovna prohnanej svůdník, že ne?

HNILOB: Vynikající plán, Listere! Skvostný plán! Brilantní plán! A já si myslel, že tě to nenapadne, ovšem zřejmě napadlo. Dobře, tak já tu budu jen tak stát a přiblble se usmívat.

BURKHAR: Já bych se tím netrápil. Je to jen běžný očistný postup.

HNILOB: Zpravidla, lidé dobrých mravů, když se nudí a chtějí, aby se mí kamarádi odebrali domů, zpravidla nehrají Pepka námořníka na kazoo zasunuté mezi hýžděmi.

BURKHAR: Ea, to nic. Důležitý je charakter.

HNILOB: To lahodí mejm uším - Dave Lister, chlap se suspenzorem jako galaxie.

PUBLICURINATION: Hele, máš hlavu jako vodní meloun. Co s ní chceš dělat? Pomalovat ji žlutočerně a tvrdit, že hraješ zadáka za Tygry?