KACHENNA: Já vím, pane, a přijímám plnou zodpovědnost za případné následky.

AMANT: Kdyby byl kluk, byl by to pěknej drsňák. Týpek, co chodí v tričku i v zimě a ani mu netvrdnou bradavky.

KACHENNA: Kde je můj urostlý sympaťák?

AMANT: Je to takovej psychopatickej zabiják, ale má i svý světlý stránky.

KACHENNA: Je to nejneoblíbenější člověk na palubě. Dyť si musel sám organizovat i svoje vlastní oslavy narozenin.

Promiňte, pane, ale zdá se, že v rohu pokoje stojí nějaký gentleman.

Rimmere, uklidni se. Já vim, co dělám! Nejsem líznatej!

KACHENNA: Řekl bych, že jsi trochu přebrala. Takhle vyvádím vždycky, když mám v hlavě.

AMANT: najednou mi guma od spodků vystřelila přes celou ošetřovnu.

KACHENNA: To víš, když se zaláskuješ, začneš trochu šílet.

AMANT: Celá léta jsem snil o tom dni plném pýchy, kdy ráno zjistím, že mi nabarvili přirození naoranžovo a připoutali ke koze. A to nejveselejší ze všeho, že mně přilepili k zadku jednoho z těch králíků, co sviští kolem dráhy pro chrty. Ááááháá, ty jejich ztřeštěné taškařice!

DRASTICS: Aspoň snad pochopíš, co je to přirozený řád věcí v životě. Jedni přikazují, druzí poslouchají. Tak to vždycky bylo a tak to také vždycky bude. Nemám pravdu?

AMANT: No, jak je vidět, jsem tu zbytečný, protože v současné době celé operaci schopně velí android, který byl stvořen k mytí záchodů. Takže mě z toho vynechte, kapitáne Pisoáre.

AMANT: Já teda nechápu, proč si dal tu práci a udělal tečku svou vlastní ledvinou.

DRASTICS: Hm. Podívejte: Nikdo jiný nepíše čtvrtek se „š“.

HNILOB: Je tam jedna scéna, ve který krásná, zajímavá, nekonvenční novinářka, co nosí brejle a těsnej svetřík, uvízne hluboko v doupěti surfujících sexyvampů v bikinách a vymyslí plán útěku, kterej by zasloužil Nobelovku ...

DRASTICS: Tak už to vybal, na co jsem se to teda zapsal?

HNILOB: Vypusť skauta.

DRASTICS: Hele, nechceš snad po mně, abych se díval, jak servíruješ „Kuře chaucer“ v bažantovi?