HAR4NT: Je ti jedno, kam to strkáš. Hlavně, že je vlhká a vláčná.

PSYCHO: Ani málo, ani moc - v tom je to umění!

HAR4NT: To nebyla nehoda, ale toasťákovražda prvního stupně!

PSYCHO: Ty sis natočil svojí smrt?

KACHENNA: Tě péro, sombréro! Tak co život!? Já jsem švitorka - švitořící toastovač, váš veselý společník u snídaně. Švitorka jsem já a toastuju rád. Dá si někdo toast?

KACHENNA: Takže co řeknu, když se objevím za Inquizitorem?

HNILOB: Nezabíjej mě, Sammy, udělám co chceš, zabij jeho.

HNILOB: Zrovna jsem o Vás mluvil, pane. O tom, jaký jste odporný sádelnatý špekoun a že ten bramborový virus, co jsem včera chytil, nemá vůbec žádné zvláštní následky...

PSYCHO: no možná bych moh nekde v rozvrhu najít mezírku

HNILOB: Dal by si nekdo toust?

KACHENNA: Je porouchanej. Chce, abysme v jednom kuse jedli toasty. Je tim posedlej. A když nechceš každou hodinu zdlábnout tak čtyři sta toastů, tak začne řádit jako pominutej.

HAR4NT: To je opravdu vrchol! Tsch

KACHENNA: Hm. Podívejte: Nikdo jiný nepíše čtvrtek se „š“.

HAR4NT: Pane Bože, jeden z hologramů starého typu, ani jsem nevěděl, že ještě existuje. Kapitán Hercule Platini, IQ 212. Číslo jedna!

KACHENNA: Mluvím o Brookovi mladším.

HAR4NT: Poprvé v životě použiju svůj mozek.

KACHENNA: Sigmunde Freude , pukni závistí!

HAR4NT: Pochopil jsem to až k tomu "prostě".

KACHENNA: Vtip je v tom, že se nesmí nikdy, za žádných okolností, zapnuté hůlky vzájemně dotknout, což ovšem my všichni tady přece víme.