HNILOB: Tomuhle říkáš štěstí? Žít se servilními lokaji a placenými patolízaly.

DRASTICS: Tak se mi aspoň pokus o to kafe.

HNILOB: Jestli Vám mohu poradit, nasměrujte svou energii jinam a najděte si něco, v čem máte naději, že to někam dotáhnete.

PIKKMA: Práce nočního hlídače mě vyčerpává.

SCHWAB: No, co je? Ty mě nechceš vočuchat?

Rimmer tě vymák dobře - fakt jsi se změnil. Začínáš bejt fouňa.

DRASTICS: Co chceš tentokrát? Podepsat žákovskou? Nebo ti mám vyšít na teplákovou soupravu iniciály?

PIKKMA: Starý, dobrý Bill Doyle.

WARE: Já to nechtěl. Já nechtěl bejt jejich Bůh!

PIKKMA: Vyčichni skunku.

DRASTICS: No, protože z toho Rimmer šílí! A vidět ho šílet mě drží při životě.

DRASTICS: To tvrdim ja a Albert Einstein. Na tomhle jsme se nahodou s Albem shodli.

SCHWAB: Komu to vadí?

PUBLICURINATION: a co ty ponožky?

PIKKMA: Skafandr s manžetovými knoflíčky.

SCHWAB: bejt člověk neni vždycky taková sláva, jak si myslíš, a jestli si Kryton myslí, že má teď po problémech, pak ho čeká obrovský, opakuju, obrovský překvapení!

...něco ti řeknu.
Vycházíme-li ze základní premisy, že veškerá geomatematika je založena na limitující představě, že jedna plus jedna rovná se dvě a ne, jak postuluje Astermeyer, že jedna plus dvě je ve skutečnosti jedna a táž věc nahlížená z různých úhlů... tvary popsané Siddusem musí tudíž být poly-doc-dec-al-hoi-hadron-hexa-sexa-hedro-dibi-doly-deca-dodron.
Všechno ostatní jsou plky. Nemám pravdu?