TANAIS: Doporučuji prozkoumat heslo hudební minimalismus :-)

CORNELA: dík, já to zkusím

Aha, no, potřebuju něco do jednoho představení, Amélii tam fakt použít nemůžu.

JUNGLER: jako pokus o vtip dobrý :-)

TANAIS: Doporucuji soundttack Amelie z Montmarteru :-)

Nevěděl by někdo, hledám nějaký cdčko s klavírní hudbou ve stylu Amélie z Montmarteru. Nemáte prosím nějaký typ?

KATUSA: Ha, a fotku jak to vypadá uvnitř bys neměl? Resp. ladič to asi neviděl co?

Ahoj,
přenechám za odvoz klavír, který už není na pořádné hraní, ale může být právě na cvičení - pokud byste věděli o někom, kdo by měl zájem, ať zavolá či pošle sms: 607 955 831

/files/000/009/964810_4ac79fba0d8fa2abb3a4/original.jpg"/files/000/009/964816_048c966cc522e98fb33d/original.jpg">http://i.nyx.cz/files/00/00/09/64/964816_48c966cc522e98fb33de.jpg?name=foto_10_2012%20168.jpg

pardon za spam..

trochu ot:

Nemá prosím někdo doma M-Audio Keystation 88es? Potřeboval bych jen změřit jednu míru. Když tak pošta..

Tak například zde mají hezký komentář: http://www.ladeni.net/poradenstvi-vyber-nastroje.php
Takové nástroje nejsou vhodné ani ke koupi, ani k opravě.

Mé znalosti končí u toho, že jsou méně spolehlivé, těžší nastavit, hůře opravitelné a mají jinou dynamiku pohybu kláves.

CORNELA: Dva nezávislí ladiči/opraváři pian mi řekli, že Vídeňskou mechaniku nebrat. Ty ceny jsou většinou velice nízké (pár tisíc, pokud jde o cenu jako hudebního nástroje a ne jako starožitnosti).

NIMUI: Souhlasim. I z toho mala co zatim znam to presne tak citim. A je v tom i hodne prostoru pro fantazii, to se mi hrozne libi.

MICKEY_MOUSE: Jo, podle mne se v těch albech podařilo skoro nemožné - skloubit technicky rozmanité skladby a zároveň vybrat ty, které jsou úžasně pestré, hudebně zajímavé a vlastně až líbivé :-) :-D Ten pohled těch kocourům závidím :-D

MICKEY_MOUSE: Dokonce je to výhodné hrát zvlášť - i koncertní mistři leccos takhle trénují - případně po hlasech, melodiích (když se prolínají v zápise oběma rukama). Je to výhodné v tom, že člověk lépe pochopí výstavbu té skladby. I u těch krátkých skladeb je tam nějaký záměr - např. jedna ruka má melodii, má být výraznější, než druhá. Jsou tam nějak naskládané akcenty a je třeba je nejprve v jedné ruce zautomatizovat. Nebo je melodie ve vrchních/spodních hlasech a je třeba se ji naučit slyšet.

Když už to člověk hraje zpaměti, je fajn se znovu podívat do not a najít tam značky, které poprvé zaignoroval. Např. dynamiku, pedál, akcenty, prstoklad, tempové označení, zpomalení, rubata, nebo i jen "pulzaci", kterou určuje počet dob v taktu. Prostě jít o vrstvu hloupěji :-). I to pomáhá nastudovávat další skladby rychleji - člověk se naučí některé věci předvídat.

MICKEY_MOUSE: To je naprosto normální :-)

MICKEY_MOUSE: :-) to je přeci normální, že se skladba nejdřív učí jednou rukou a pak druhou...pokud hraješ oběma zároveň hned, tak podle mě hraješ pod svou aktuální úroveň a zvládl bys těžší skladby. obvyklý postup je louskání not+hraní jednou a druhou rukou, složení obou rukou dohromady, pak se přidává dynamika, pedál a ve finále je to výraz, expresivita hraní apod. možná koncertní mistři to dělají všechno dohromady hned, ale v hudebce se to obvykle dělá tímhle postupem. prostě nejdes stíhat všechno dohromady. když dumáš co máš hrát, tak se blbě přidává nějaký výraz....já třeba zahraju z fleku jednoduché skladby co hraje dcera, ale když si chci zahrát něco "na své úrovni", tak to obvykle musím párkrát přehrát než to dostanu do ruky.....

Mám zase dotaz - většina skladeb a etud které hrávám jsou rozsahem tak na dva tři řádky. Tím pádem po pár hraních jedu víceméně zpaměti než že bych skutečně louskal noty (aniž bych se to chtěl zpaměti učit, pamatuju si to automaticky). Je pak vidět ohromnej rozdíl mezi tím, když hraju novou skladbu poprvní a třeba počtvrté, kdy už ji "znám". Je to takhle v pořádku? To tak má každej? Ptám se proto, že mě trochu mrzí, že čtení nové skladby mi nejde tak dobře jak bych si představoval. Zvlášť když narazím na akordy nebo předznamenání, louskám to místy jak slabikář. Taky si pomáhám tím, že u "složitější" skladby si někdy zahraju nejdřív jen jednu ruku a pak druhou. Prostě to není tak, že sednu ke klavíru a rovnou hraju.