HYENA: "Já netvrdím, že je to argument pro panspermii. Přestaň mi pořád něco podsouvat." - pak ale bylo zbytečné reagovat na mou zmínku o minimu meteoritů, které přilétají z jiných soustav (v kontextu panspermie), irelevantní poznámkou o těžkých prvcích.

A pokud jde o pravděpodobnost panspermie z jiných hvězdných soustav, tak každý si samozřejmě může myslet, co chce. Lepší je ale pokusit se o alespoň trochu kvalifikovaný odhad:

Budeme-li předpokládat planetu s životem ve vzdálenosti pouhých 100 světelných let, pak pravděpodobnost, že vyvržený materiál z jednoho impaktu zasáhne Zemi je jedna ku 8,8E+22, efektněji jedna ku 88 000 000 000 000 000 000 000. Určitě lze namítnout přitažlivost Slunce, zvyšující pravděpodobnost průletu vnitřními částmi Sluneční soustavy i u tělesa, které by ji jinak minulo, ale počítejme dál.
Pokud bychom předpokládali, že pro úspěšné přenesení organické hmoty musí být vyvrženo alespoň 100 kg materiálu, pak by pro zvýšení pravděpodobnosti dopadu na Zemi na 50% bylo nutné vyvrhnout materiál o celkové hmotnosti, která 1,5x převyšuje hmotnost celé planety Země. Pokud bychom pro "nabrání" živého materiálu impaktem uvažovali jen vrstvu horních deseti metrů s hustotou 2000 kg/m3, pak bychom planet velikosti Země potřebovali cca 1 700 000. A to i za dost absurdního předpokladu, že během období planety, kdy je na ní život, je celá její horní vrstva postupně impakty rozházena do vesmíru. Byl také zanedbán poměr mezi celkově vyvrženou hmotou a tou její nepatrnou částí, která dokáže opustit danou hvězdnou soustavu. Navíc asi ne každý zásah Země by znamenal úspěšné přenesení života (rychlost dopadu na Zemi se u tělesa z jiné soustavy, tedy s hyperbolickou drahou, pohybuje tuším mezi 10 - 70 km/s, přičemž ty vyšší hodnoty by pro případný život znamenaly konečnou). Reálně by tak pro danou 50% pravděpodobnost zásahu muselo těch planet s životem být ještě řádově víc než 1,7 milónu.
Celkový odhadovaný počet hvězd do vzdálenosti 100 ly je přitom 14600. Těch, které mají planetu ve vhodné vzdálenosti, bude daleko méně. A ani to ještě neznamená, že tam musí být život - zvlášť pokud by jeho vznik měl být tak raritní záležitostí, že i u Země s jejími příznivými podmínkami se nám nechce věřit, že by život mohl vzniknout přímo tady :).

"Napiš mi sem klidně A4ky textu, ale nic to nedokazuje, už to chápeš?" To si nemyslím :)

SVANC: Já netvrdím, že je to argument pro panspermii. Přestaň mi pořád něco podsouvat.

Jenom sem ti napsal, že tvoje naprostý minimum je úplně zavádějící a že toho o tom přesouvání hmoty ve vesmíru asi moc nevíš. Zbytek mě nezajímá, dokud někdo něco neobjeví. Napiš mi sem klidně A4ky textu, ale nic to nedokazuje, už to chápeš?

HYENA: Pokud ti distribuce prvků z první generace hvězd, které skončily jako supernovy, s přihlédnutím k rychlosti, jakou byla tato hmota vyvržena a jaké přitom panovaly podmínky, připadá jako dobrý argument pro panspermii...
Tady bychom se museli bavit o materiálu z planety obíhající kolem hvězdy pozdější generace. Co z toho vyplývá pro rychlost šíření, dobu pobytu v kosmu a vzhledem k ohromné prázdnotě vesmíru i pro pravděpodobnost, že vyvržený organický materiál trefí přesně Zemi, snad není nutné moc rozebírat. To už mi o několik řádů pravděpodobnější (přesto imho krajně nepravděpodobná) připadá možnost umělého osídlení.
Navíc pro opuštění jakékoli hvězdné soustavy je potřeba hmotu urychlit na výrazně vyšší rychlost, což nepochybně znamená mnohem drsnější podmínky při impaktu.