FIN: Tvůj model A znamená pro pořadatele soutěže spoustu práce navíc, kterou musí někdo dělat. Pořád si myslím, že model B je pro všechny zúčastněné jednodušší - nenutí účastníky soutěže platit poplatky (tedy nutí, ale skrytě, což většinou lidem tolik nevadí), nekomplikuje život eventuálním počítačově negramotným (jak účastníkům, tak porotcům) a nevyžaduje, aby se někdo prohrabával stovkami veršů, snažil se pochopit, co patří k čemu, a složitě se s tím formátoval (a neříkejte mi nic o inteligenci a praktickém formátování - poté, co jsem měla v ruce x studentských prací, jsem pochopila, že samozřejmého není v téhle oblasti opravdu nic).
Poznámka: Předpokládáme-li na druhou stranu, že všichni poroci a účastníci a) jsou počítačově gramotní, b) vlastní tiskárnu a nejsou škrti na papír a toner, c) mají k dispozici internetbanking, takže se nemusí trmácet kvůli padesáti korunám do banky, d) píší krátké básně, které se vejdou na jednu stránku (nebo jsou inteligentní a v rámci úspory papíru jich naházejí šest za sebou na jednu a šest za sebou na druhou), je samozřejmě pro všechny zúčastněné včetně pošťačky lepší varianta B.